Fotovoltaický MPPT měnič pro ohřev vody SITON 210

img_2616Jedná se o přepracovaný MPPT měnič, který vychází z mé předchozí konstrukce MPPT měniče pro fotovoltaický ohřev vody. Měnič jsem navrhl s jinými budiči tranzistorů a design desky plošných spojů (DPS) jsem upravil pro řízení mikroprocesorem. Úpravy spočívají v zmenšení proudových smyček silových obvodů, přizpůsobení konstrukce pro lepší zabudování do skříňky, použití jiných budičů, změna zapojení, zabudování nadproudové ochrany a nové funkce měniče.

Měnič (invertor) je určen pro optimalizaci využití a připojení fotovoltaických (FV) panelů k běžné topné vložce zásobníku TUV (bojleru), kdy převádí stejnosměrný proud z FV panelů na střídavý proud, obdélníkový s proměnnou střídou od cca 3 do 98 % o frekvenci 50 Hz. Při automatickém provozu měnič měří proud a napětí a vypočítává výkon FV panelů, změnou střídy se pak snaží neustále dosáhnout co nejvyššího výkonu, tzv. MPPT funkce. Pokud by měnič pracoval stále na maximální střídu, tak by při nízkém oslunění FV panelů, topná vložka zatížila panely tak, že by na nich kleslo napětí a výkon by byl minimální. Přednosti měniče se projeví hlavně při nestálém nebo slabém slunečním svitu ráno, večer, při zatažené obloze nebo při částečném zastínění panelů, kdy přizpůsobováním zatížení dokáže i přesto z FV panelů získat maximum.

Zapojení fotovoltaického ohřevu vody:

FVO2

Měnič se skládá z výkonového můstku typu Full Bridge, ve kterém jsou čtyři výkonové MOSFET tranzistory SPW47N60 (čínské repasy). MOSFETy jsou spínány přes budiče IR2104, které ovládají vždy polovinu můstky. Řídicí signál pro budiče poskytuje modul Arduino Nano s procesorem ATmega328P. U měniče jsem nyní použil jiné budiče, u kterých při spojení do můstku využívám toho, že v prodlevě mezi impulzy z Arduina zůstávají oba spodní MOSFETy T2 a T4 sepnuty a tím vždy provedou vybití případného kapacitního nebo naindukovaného napětí na dlouhém kabelu k topné vložce.
Měnič nyní obsahuje nadproudovou ochranu s dvojitým OZ LM258 nastavenou na cca 20A, chránicí měnič při zkratu na výstupu nebo připojení nepřiměřeně velké zátěže. Při působení této nadproudové ochrany se na desce rozsvítí LED 3, na LCD se zobrazí text „NADPROUDOVA OCHRANA!!“ a budiče se zablokují. Po uplynutí doby 15 sec. provede procesor reset nadproudové ochrany a zkusí měnič znovu spustit, pokud opět zapůsobí nadproudová ochrana měnič se zase zablokuje. Toto se provede 5x po šestém zapůsobení nadproudové ochrany zůstane měnič zablokovaný do vypnutí napájení nebo resetu procesoru.
Programem je omezen maximální trvalý proud z fotovoltaických panelů, při překročení hodnoty 10A sníží procesor střídu a na LCD zobrazí krátce text „NADPROUD!!“.
Měnič má nyní i vstup ENABLE (EN.), kterým lze povolovat činnost měniče z nadřazeného zařízení spínacím kontaktem. Při rozpojení obvodu na vstupu ENABLE se střída nastaví na 0%, měnič nepracuje a na displeji se místo hodnoty proudu zobrazí text „STOP“.
Procesor počítá z výkonu i vyrobenou elektrickou energii a zobrazuje ji na podsvíceném displeji LCD, vždy po 0,1 kWh nebo po 60 minutách  se provede uložení hodnoty do paměti EEPROM, kde je uchována pro případ výpadku napájení. Celý měnič je napájen z malého spínaného zdroje 12 V DC, odběr zařízení je cca 0,9 W.

Schéma měniče verze 2D:

Princip hledání nejvyššího výkonu MPPT je takový, že měnič postupně zvyšuje střídu a z měřených hodnot vypočítavá výkon, pokud je výkon vyšší provede další zvýšení střídy, pokud výkon klesne, směr se otočí a měnič střídu snižuje a opět pokud výkon klesne, směr se zase otočí.
Při rozepnutí termostatu topné vložky nebo bojleru a výkonu 0W se nastaví základní střída cca 10 %.

Na displeji se zobrazuje napětí FV panelů, proud, výkon, vyrobená el. energie a teplota. Teplota je snímaná externím teplotním čidlem KTY81/210 a je zobrazována jen jako informace na displeji a přenášena přes komunikaci. Program je nahrán do procesoru přes ISP rozhraní, bootloader není použit.
Pomocí tlačítek vedle displeje je možné zkušebně měnit střídu od 3 do 98 %, při nestisknutí žádného tlačítka po dobu 10 sec. se řízení opět vrátí do automatického režimu.
Měnič obsahuje funkci kontroly VA křivky FV panelů pro případ, že je FV pole složeno z panelů odlišných parametrů, kdy by na VA křivce výkonu vznikalo další „koleno“ výkonu na kterém by se mohl měnič falešně „zavěsit“. Proto pokud je střída mezi cca 30 % až 75 % provede měnič každých 5 minut rychlou kontrolu VA křivky FV panelů. Tuto funkci je možné vypnout odstraněním jumperu JP vedle Arduina.
Maximální registrována výroba je 99 999,99 kWh pak se počítadlo výroby vynuluje.

Připojená topná vložka by měla vždy odpovídat alespoň přibližně napětí a proudu připojených FV panelů. Pro uvažovaných 8-9 panelů s výkonem okolo 250Wp odpovídá topná vložka 2-3 kW na 230 V. Připojená odporová zátěž by neměla být nižší než cca 15 Ω. Maximální proud měniče je 10 A a maximální vstupní napětí 400 V a celkový max. výkon cca 3000 W.

K měniči je připojen komunikační převodník na dvouvodičové rozhraní RS485 pro přenos provozních údajů měniče do nadřazeného systému nebo na internetový server. Data jsou odesílána v 3 sec. intervalech komunikační rychlostí 9600 Bd. Data jsou odesílaná ve formátu knihovny EasyTransfer pro Arduino a obsahují mimo jiné ID měniče, adresu cíle, napětí, proud, výkon, teplotu a vyrobenou el. energii.

Struktura dat:
hlavička – 06h, 85h
počet dat – počet byte dat
node ID – adresa, odkud jsou data vyslána
address – adresa, komu jsou data určena
command – 05h data odesílaná bez požadavku
func – nevyužito
data1 – napětí – (int) hodnota ve Voltech (245 = 245 V)
data2 – proud – (int) hodnota ve formátu (856 = 8,56 A)
data3 – výkon – (int) hodnota ve Wattech (1500 = 1500 W)
data4 – teplota – (int) hodnota ve °C (62 = 62°C)
data5 – data8 – rezerva (int)
data9 – výroba – (unsigned long) hodnota ve Wh (1270564 = 1270,564 kWh)
data10 – data12 – rezerva (unsigned long)
kontr. součet – provedení operace XOR s jednotlivými byte dat a byte počtu dat

struktura-dat

Data lze jednoduše přijímat druhým Arduinem s převodníkem RS485 a zpracovat, případně zobrazit nebo odeslat na internetový server.
Příklad jednoduchého zapojení a programu přijímače komunikace. Přijímaná data je možné zobrazit přes seriál monitor v Arduino IDE.

prijimac-rs485

Nebo verze přijímače komunikace z měniče s LCD displejem připojeného k Arduinu přes I2C převodník.

Prijimac RS485 + LCD

Program přijímače:

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
/*
 Prijem dat po RS485 ze Solar Inverteru
 kompilace Arduino 1.6.7
 20.8.2016
 Tomas Nevrela; tnweb.tode.cz
*/
#include <SoftEasyTransfer.h>
#include <SoftwareSerial.h>
SoftwareSerial mySerial(2, 4);//Arduino RX - RS485 RO, Arduino TX - RS485 DI
#define TXenableRS485 3 //RE + DE
#define LEDpin 13 // activity LED
int napeti, proud, vykon, teplota;
unsigned long vyroba;
// struktura pro komunikaci
struct PayloadTX {
 byte nodeID, address, command, func;
 int data1, data2, data3, data4, data5, data6, data7, data8;
 long data9, data10, data11, data12;
};
PayloadTX emon;
SoftEasyTransfer ET;
 
//=============================Setup===========================================
void setup() {
 pinMode(TXenableRS485, OUTPUT);
 Serial.begin(9600);
 mySerial.begin(9600); //ser. port pro RS485
 ET.begin(details(emon), &mySerial);
 digitalWrite(TXenableRS485, LOW);
 pinMode(LEDpin, OUTPUT);
}
//============================Hlavni smycka=====================================
void loop()
{
 prijem();
}
//=========================Prijem dat===========================================
//zpracovani prijatych dat a zobrazeni na serial monitoru
void prijem()
{
 if (ET.receiveData())
 {
  if (emon.nodeID == 12 )//Solar Inverter
  {
   napeti = emon.data1;//napeti ve Voltech
   proud = emon.data2;// proud ve formatu 865 (8,65A)
   vykon = emon.data3;// vykon ve Wattech
   teplota = emon.data4;// teplota ve °C
   vyroba = emon.data9;// vyroba ve Wh
   digitalWrite(LEDpin, HIGH); //status LED
   delay(40);
   digitalWrite(LEDpin, LOW);
   Serial.print("Napeti:");
   Serial.print(napeti);
   Serial.print("V ");
   Serial.print("Proud:");
   Serial.print(proud / 100);
   Serial.print(".");
   Serial.print((proud % 100) / 10);
   Serial.print("A ");
   Serial.print("Vykon:");
   Serial.print(vykon);
   Serial.print("W ");
   Serial.print("Teplota:");
   Serial.print(teplota);
   Serial.print("'C ");
   Serial.print("Vyroba:");
   Serial.print(vyroba);
   Serial.println("Wh");
  }
 }
}

Zařízení mohu zhotovit ve dvou variantách:

1. Osazená a odzkoušená deska měniče s chladičem, naprogramovaným procesorem a čidlem teploty KTY81/210, deska s LCD displejem a tlačítky, deska s komunikačním převodníkem RS485 a propojovací kabely desek. Návod na zprovoznění.

DSCN1335

2. Hotový a odzkoušený měnič s převodníkem RS485 zabudovaný do skříňky 25 x 20 x 10 cm s připojením fotovoltaiky přes konektory MC4 a výstupem na zásuvku 230V/16A. Napájecí spínaný adaptér 12 V=. Teplotní čidlo s kabelem 2,5 m. Návod na zprovoznění.

img_2616

 

Tento měnič je amatérská konstrukce. V případě zájmu nebo dotazu mě prosím kontaktujte prostřednictvím e-mailu: tnweb@centrum.cz

 

Momentálně řeším, dostupnost výkonových MOSFETů, do měničů za rozumnou cenu. Z Číny už začínají chodit jen „fake“ tranzistory s parametry, které jsou do měniče nepoužitelné  🙁   

Download:
prijmac_rs485.zip
prijmac_rs485_LCD.zip
SoftEasyTransfer.zip
NewliquidCrystal.zip
Výkon topné vložky.zip  
Solar_inverter48.hex  – záloha firmware

Příspěvek byl publikován v rubrice Arduino, Elektronika, Fotovoltaika se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

52 komentářů u Fotovoltaický MPPT měnič pro ohřev vody SITON 210

  1. Pingback: Fotovoltaický MPPT měnič pro bojler | TN Web

  2. zozan napsal:

    Dobrý den, jakým způsobem nahráváte do arduina program přes ISP rozhraní bez bootloaderu?

    • Tom napsal:

      Je to jednoduché potřebuješ jen ISP programátor, který zná Arduino IDE, já používám USBasp, ten stojí na Ebay do 50kč a k němu ISP redukci z 10pin na 6pin . Své Arduino připojíš k programátoru přes ISP rozhraní. Pak v záložce Nástroje zvolíš vývojovou desku, kterou používáš a dále ve stejné záložce zvolíš svůj programátor. Pak v záložce Projekt stiskneš volbu Nahrát pomocí programátoru. Program se přeloží a nahraje do Arduina přes ISP. Pokud budeš chtít Arduino vrátit do původního stavu (nahrávaní přes USB) v záložce Nástroje zvolíš Vypálit zavaděč.

  3. zozan napsal:

    Dík za odpověď, já používám na většinu věcí, které dělám Atmegu 328P, kterou programuji v Arduinu s paticí. Pro jednoduchost zapojení používám zapojení bez krystalu(stačí Atmega a jeden odpor), které běží na vnitřním oscilátoru 8MHz. Já mám solární elektrárnu 2300W (10 panelů). Používám dva regulátory od Oplockého, ke kterým jsem dodělal MPPT regulaci (více na mypower.cz) s Atmegou. Velká výhoda je , že to rychle reaguje na velké změny osvitu panelů. Ještě tam mám uděláno omezení výkonu pro boiler (mám boiler jenom 1600W) a to tak, že když výkon elektrárny dosahuje 1600W, tak začne regulátor zmenšovat střídu, tím začne růst napětí na regulátoru a zmenšovat proud. Potom začne fungovat druhý regulátor(v ručním režimu), který buď dobíjí baterie nebo akumulačky. Když je nahřátý boiler a vypne termostat, přepne se druhý regulátor na MPPT a je využíván plný výkon elektrárny.

  4. zozan napsal:

    Ještě jeden dotaz, chodí ten programátor co používáš i ve Win 10?

  5. zozan napsal:

    Ještě mám jeden dotaz, protože sám jsem to nezkoušel. Seš si jistý, že ti bude chodit ta proudová ochrana? Panely dají do zkratu kolem 10A (při plném osvitu), to znamená že ten zkratový proud by musely vytvořit ty 3 kondenzátory 470M a to bude dost krátká proudová špice. Ta 16A pojistka se podle mého odhadu taky těžko přepálí.
    Já osobně hlídám stejnosměrné napětí z panelů a pokud spadne pod určitou hodnotu, tak panely odpojím od měniče přes několik kontaktů v sérii kvůli oblouku.

    • Tom napsal:

      Nadproudová ochrana je odzkoušena a chrání hlavně tranzistory, působí i při nadproudových špičkách pokud je připojená nepřiměřeně velká zátěž, a je to přesně jak píšeš, energii dávají kondenzátory. Pokud jsou kondenzátory nabité přepálí tu 16A pojistku při zkratu jako nic.

      • zozan napsal:

        Nechci tě nějak strašit, ale mě se stalo, že se prorazily tranzistory T3 a T2, zároveň to odpálilo řídící IR, takže nespínal T4, který by vytvořil zkrat a šlo na zátěž trvale stejnosměrné napětí. A myslím , že si dovedeš představit co se bude dít, když bude svítit slunce a rozepne termostat u boileru.
        Když jsem koupil panely, tak jsem připojil 300V na 2kW kamínka a rozepnul mi nenadále bezpečnostní termostat a hořelo to poměrně jasným plamenem…

        • zozan napsal:

          Tím samozřejmě nechci zpochybňovat tvoji práci, seš borec 🙂 Já jsem spíš analogovej, procesory programuji pár let a nemám s nima zdaleka takové zkušenosti….

        • Tom napsal:

          Tak to, že se prorazí tranzistory, už není běžný stav, a pokud by i náhodou rozepnul termostat bojleru, tak by bylo po něm a k opravě bych přidal i termostat.
          Já jsem také testoval nové panely na rychlovarné konvici a nedopatřením jsem ji zvedl ze stojánku a jen to zasyčelo a kontakty ve stojánku byly pryč 🙂

          • zozan napsal:

            Bohužel mám boiler na půdě 🙁 , to by mohlo být dražší než termostat od boileru….

            • Tom napsal:

              Na půdu bych si bojler nikdy nedal (i když někdy není jiná možnost) mi stačilo když mi začal téct bojler ve sklepě, samozřejmě v noci, všude potopa a 3cm vody. Neumím si představit tu škodu, kdyby se to stalo na půdě.

  6. Honza napsal:

    Zdar,
    také bych měl zájem o cenu, třeba té první varianty, tedy že si to dokompletuji sám.
    Děkuji Honza S.

  7. Peter napsal:

    pozdravujem aka je cena striedaca ? dakujem za odpoved

  8. Tom napsal:

    Pokud Vás zajímá cena pošlete mi prosím email na tnweb@centrum.cz
    Děkuji

  9. Honza napsal:

    Zdravím,
    ještě dotaz k napájení arduina: Nešlo by , aby měnič napájel sám sebe? Bez závislosti na externím napájení.
    Děkuji Honza

    • Tom napsal:

      Určitě by šlo použít napájení přímo z fotovoltaiky ale na úkor složitosti zapojení a ceny měniče. Napájecí obvod by musel být navržen pro co nejširší rozsah napájení cca 80 -400V, nejlépe spínaný zdroj, pak by musel hlídat potřebnou stabilnost napájení a až pak povolit provoz měniče, procesor by pak musel hlídat aby za provozu napětí na fotovoltaice nekleslo pod tuto stabilní úroveň. Což může být u každé fotovoltaiky a počtu panelů jiné a vyžadovalo by to nastavování podle použité fotovoltaiky, čemuž jsem se chtěl vyhnout. Měnič by už nebyl tak univerzální. Použití napájení ze sítě má své výhody a spotřeba nestojí za řeč. Měnič to vynahradí tím, že jakmile se na vstupu objeví jakýkoliv využitelná výkon ihned to pošle do bojleru.

  10. Tom napsal:

    Jsem laik a hodlám položit otázku „do pranice“. Který měnič je „lepší“ a proč? Váš nebo od Oplockého?

    • Tom napsal:

      Záleží co si představujete pod pojmem „lepší“, každý je v něčem lepší nebo horší.
      Co se týká využití fotovoltaiky stačí si pořídit oba měniče 2 x 8 stejných panelů a stejné zátěže a k tomu měření a hurá do porovnávání 🙂

  11. Karel napsal:

    Mám jeden kus předchozí verze s 9-ti panely 230Wp v sérii a jako zdrj je použit obyč adaptér 80-230VAC/12V DC, funguje to i když displej ukazuje 370V i když ukazuje 45V při setmění. Takže stačí najít ten správný adaptér a jede se. Jediná chyba je, že se nikdo nic nedozví v noci.

    • Tom napsal:

      Přesně tak, pokud někdo nezbytně trvá na tom, že se musí měnič napájet s fotovoltaiky (nebo nemá na místě instalaci 230V AC), lze to řešit vhodným spínaným zdrojem(napáječem).

  12. Maros napsal:

    Zdravim , potrebujem zapojit 2 ks Ohrievacov vody to je 2x2KW , stym ze termostat moze po ohriati vody jeden odpojit od systemu. Chcel by som ich zapojit paralelne takze 4KW , aky pocet panelov by bol najvhodnejsi, a ci by to regulator vykonovo zvladol. Dakujem .

    • Tom napsal:

      Maximum měniče je cca 3000W, takže podle toho je možné navrhnout fotovoltaiku a případně přes prioritní proudové relé nahřát jeden bojler (druhý blokovat) a pak nahřát druhý bojler. Taky záleží na obsahu jednotlivých bojleru, aby na ten druhý zbyla nějaká energie.
      Pokud ale potřebujete nahřívat oba bojlery zároveň na 2 x 2kW je lepší použít dva samostatné systémy 2 x 8 (2 x 9) panelů okolo 250Wp.

  13. Minárik napsal:

    Bylo by vhodné začít vyrábět a prodávat pokud by cena pro koncového zákazníka byla přijatelná. Umím připravit technologii pro stovkové série výroby a i prodávat.

  14. Jozo napsal:

    Dobry den netyka se to primo vaseho menice ktery jsem si vyrobil ten predesly typ funguje rekl bych velice dobre,ale chtel jsem se zeptat na ten samolepici stitek pres dispej kde se da sehnat dekuji za odpoved

    • Tom napsal:

      Není to samolepicí štítek, jen z Wordu vytištěný papír na inkoustovce, zalaminovaný a přilepený.

  15. Petr Fišer napsal:

    Dobrý den,
    již delší dobu hledám na internetu nějaký rozumný regulátor k ohřevu vody fotovoltaikou a dnes jsem náhodou narazil na váš výrobek.
    Chci se zeptat zda by byl jeden kompletní sestavený kousek k mání a za jakou cenu.
    Děkuji za odpověď Petr Fišer

  16. Marek napsal:

    Dobrý den, už nějakou dobu si stavím něco podobného a některá řešení jsem převzal i od vás (dík). Sledoval jsem aktuální výrobu na stránkách emon a není mi jasné, proč tam je např. dnes ráno proud 1,5A a napětí 76V? Podle VA charakteristik FV panelů by se napětí pro max výkon mělo pohybovat kolem 240V a tím by byl výkon asi 3x vyšší.
    Marek

    • Tom napsal:

      Na panely mi z rána padá stín z domu, takže napětí není plné, ten stejný případ nastane když je polojasno a přes panely stíní mraky. Měnič prostě tento bod najde jako aktuálně nejvyšší a výkon do topné vložky na něm udržuje. Maximální výkon nastane pouze pokud je jasno, sluneční paprsky dopadají kolmo na panely a panely nemají moc vysokou teplotu.

  17. bublina napsal:

    Pánové, jaká je spolehlivost zabudovaných zařízení, chci si to také pořídit, jak dlouho to chodí na 100% bez Vašeho zásahu. Kdy odešel nějaký prvek na elektronice? Děkuji za všechny informace.

  18. bublina napsal:

    Uživatelé, konstruktéři pište.
    Důležité informace.

  19. Petr napsal:

    Zdravím Tome, chci se zeptat, bojler ohříváš jen z FV panelů, nebo máš do bojleru připojenou síť pro případ špatného počasí? Díky za info. P.

    • Tom napsal:

      Bojlery mám celkem dva. V prvním 300l se voda ohřívá fotovoltaikou a případně z okruhu automatického kotle na uhlí přes zimu, tato ohřátá voda pak jde do druhého bojleru 200l (stačil by i menší), který je na noční proud. Pokud moc nesvítí a v prvním bojleru je voda pod cca 40-50°C v druhém se pak dohřeje na 60°C. Pokud je voda horká dost, přes druhý bojler na noční proud jen projde. Zcela bezobslužný systém 🙂

  20. Martin Štěpánek napsal:

    Dobrý den,mám zájem o váš měnič ve variantě na dokončení.Prosím o info k ceně.Díky

  21. Peter napsal:

    Dobrý deň ,môže sa regulátor pripojiť aj na 4-panely 260Wp.
    Pošlite mi cenu,ďakujem

  22. ezdeden napsal:

    Poprosím Vás o varianty a ceny Vášho regulátora.Dakujem. Zdeno

  23. Tomáš napsal:

    Aho Tome. S myšlenkou fotovoltaického ohřevu vody si pohrávám už dlouho. Původně jsem myslel vzít Dražický bojler který má spirály přímo pro 4,6 a 8 panelů Bohužel jeho cena 20.000 o proti normálnímu za 5 je šílená (za to jsou 3 panely) MPPT sledovač mají přímo také, ale též za nějakých 8000 Kč. Pak jsem koukal, že dělá Solar Kerberos krásnou věcičku kde to i samo přepíná na síť atd. opravdu vymakané. Ale opět drahé 25.000 Kč

    V tuto chvíli mám jen jeden panel 260 W. Říkal jsme si kněmu jen jednodužše vyrobit malý měnič na 80 V abych využil těch 250 W Prostě zatím jen pro pokus.

    Ty máš ty moduly v různých verzích, ale není vlastně poznat která je ta poslední a co umí.
    Měl bych myšlenku když už ztoho leze střídavé napětí. Nešlo by tam dát toroidní trafíčko, trošku zvýšit frekvenci a pak to použít třeba pro 1-2 panely ? Šlo by to , nebo tím, že má účinnost vždy nástupná hrana na trafu by se snížil výkon ?

    Děkuji za info. Pokud mě kdyžtak písněš do mailu cenu modulu, či nějaký další popis budu rád.
    Děkuji

    • Tom napsal:

      S jedním nebo dvěma panely to nemá cenu provozovat, minimum bych viděl tak pět.
      Pokud jen pro zkoušku tak k měniči můžeš klidně jeden panel 260W připojit ale na spirálu např. 2200W/230V půjde max. 40W , lepší by bylo si nechat vyrobit topnou spirálu pro napětí jednoho nebo dvou panelů, ale nevím na kolik to příjde.
      Měnič je určený jen pro odporovou zátěž, takže trafo se připojit nedá. Obě verze měniče jsou totožné jen je jeden zabudovaný do skříňky a druhý holý pokud si to chce někdo zabudovat sám.

      • Tomáš napsal:

        Zdravím Tome, nechci moc zdržovat s otázkama, ale jsem holt plný emocí.

        1. Dotaz Proč myslíš, že nemá cenu provozovat s jedním, nebo dvěma panely ? Ano přez zimu bezúčelné to nepopřu. Ale v létě kdy ztěch dvou panelů budu dostávat 5 hodin 500W a další 4 hodiny třeba 250 W jsou to celkem nějaké 3 KW ano finančně je to nesmysl když kilovata stojí 2,5 Kč ale funkčně tím ohřeju 70 litrů vody z 15 stupnů na 55 což pro spotřebu jednoho člověka stačí.

        2. Dotaz ten Solar Gerberos (ano cena je úplně jinde) Má vsobě 2 elektronické termostaty. Pokud je slunce natápí vodu do stanovené hodnoty (65°) pak přepne a posílá energii ven, tedy do externího měniče na 230) To by asi šlo programově dodělat ne ? ale kde udělat předěl.
        Pokud slunce nesvítí, je sepnut druhý termostat na ext. přívod a ten nahřívá bojler ze sítě ale jen na nutných 45°.
        Něco takového by šlo také doprogramovat či né ?
        3. Arduino má více vstupů volných, nešlo by tam doprogramovat více teploměrů ? Jeden dát pod panely, druhý do bojleru a třetí na elektroniku, či kam si člověk umane.
        4. Proč na desce používáš celé arduino a né samotný procesor s krystalem ?
        5. Já bohužel moc programovat neumím, ale jeden známí ano. Dal by sji mi kdyžtak ktomu ten program, že by mě to upravil na 4 řádkový displej a doplnil mě tam právě to přepínání a indikace teploměrů. (když se tobě do toho nebude chtít)

        Děkuji za cenu, je více než příznivá

        • Tom napsal:

          1. pro jednoho člověka to smysl dává, nás je doma šest, tak mám na to jiný pohled. Jen je potřeba počítat že ten maximální výkon bude jen málo dnů v roce (slunečno a né moc horko)
          2.-3. udělat jde cokoliv, já jsem chtěl co nejednodušší systém, i z důvodu ceny
          4. arduino jsem použil, protože jsem chtěl 🙂
          5. zdrojový program pro Siton není volně k dispozici, free je pouze program pro můj starší měnič

          • Tomáš napsal:

            děkuji moc a odpovědi. dám dohromady co bych od toho chěl navíc a pak mi řekneš co je pro tebe za roumný příplaek reálné udělat a co by bylo už moc složité. pokud by se třeba přidával nějaký hw nakreslil bych si vlastní rošířenou desku a tu bych pak třeba hotovou poslal k osazení a odměření. napadlo mě právě že bych to udělal celé dle sebe a od tebe vzal jen naprogramovaný procesor, ale došlo mě že to nemám jak odměřit a otesovat v záěži což je určiě potřeba. když by jsi měl chvilku čas jukni na ten solak-kerberos ve verianě 315.C díky moc

            • Tomáš napsal:

              ještě se doplním. našel jsem firmičku co udělá ěleso i na akáku nadeta.cz kdyby ne, mohl bych koupit ěleso jiné 3000W s nižším odporem a ím vyšší záěží na méně panelů a pak třeba časem doplnit další panel a prohodit původní ěleco což je fakt chytré možná se to hodí i někomu jinému.
              bojler mám dražickej 160 litrů.
              tomas

            • Tom napsal:

              To, když jsem psal, že udělat se dá cokoliv, jsem nemyslel, že se do toho já pustím.
              Na to bych opravdu nenašel čas.

  24. Martin napsal:

    Dobry den Tomas. Neplanujete do buducna zostrojit menic DC/AC na pohon 3 fazoveho asynchronneho motora? Cinania to uz maju (solar pump inverter). Neslo by nejak upravit-doplnit klasicky frekvencny menic na tento ucel?,ved ten v principe tiez najskor striedavy napajaci prud usmerni na jednosmerny. A arduinom dla vykonu panelov riadit frekvenciu na menici?

    • Tom napsal:

      Sestrojit třífázový měnič neplánuji. Připojit klasický frekvenční měnič k fotovoltaice by teoreticky šlo, ale myslím že by měnič házel chyby přepětí, podpětí na napájení a vypínal by se.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *