Fotovoltaický MPPT měnič pro ohřev vody SITON 210

img_2616Jedná se o přepracovaný MPPT měnič, který vychází z mé předchozí konstrukce MPPT měniče pro fotovoltaický ohřev vody. Měnič jsem navrhl s jinými budiči tranzistorů a design desky plošných spojů (DPS) jsem upravil pro řízení mikroprocesorem. Úpravy spočívají v zmenšení proudových smyček silových obvodů, přizpůsobení konstrukce pro lepší zabudování do skříňky, použití jiných budičů, změna zapojení, zabudování nadproudové ochrany a nové funkce měniče.
Aktualizace 19.6.2022 – sw v. 5.4.xx  – do sekce Download přidán soubor se zdrojovým kódem pro Arduino. 

Měnič (invertor) je určen pro optimalizaci využití a připojení fotovoltaických (FV) panelů k běžné topné vložce zásobníku TUV (bojleru), kdy převádí stejnosměrný proud z FV panelů na střídavý proud, obdélníkový s proměnnou střídou od cca 3 do 98 % o frekvenci 50 Hz. Při automatickém provozu měnič měří proud a napětí a vypočítává výkon FV panelů, změnou střídy se pak snaží neustále dosáhnout co nejvyššího výkonu, tzv. MPPT funkce. Pokud by měnič pracoval stále na maximální střídu, tak by při nízkém oslunění FV panelů, topná vložka zatížila panely tak, že by na nich kleslo napětí a výkon by byl minimální. Přednosti měniče se projeví hlavně při nestálém nebo slabém slunečním svitu ráno, večer, při zatažené obloze nebo při částečném zastínění panelů, kdy přizpůsobováním zatížení dokáže i přesto z FV panelů získat maximum. Jaký by byl výkon fotovoltaiky bez připojeného měniče si lze jednoduše zkusit nastavením střídy ručně na maximum při slabším osvitu, pak třeba z výkonu 750W máme sotva 300W. Měnič je nejlepší umístit co nejblíže k bojleru. Na výstupní svorky měniče se smí připojit pouze odporovou zátěž (odporová spirála, topná vložka, klasický bojler bez elektroniky nebo stykačů…)  výstupní svorky se nesmí spojovat s  jinými napěťovými potenciály, se zemí ani jinými měniči.

Připojená topná vložka by měla vždy odpovídat alespoň přibližně napětí a proudu připojených FV panelů. Pro uvažovaných 8 panelů s výkonem  260-280Wp odpovídá topná vložka 2-3 kW na 230 V. Připojená odporová zátěž by neměla být nižší než cca 15 Ω. Vhodnost topné vložky k fotovoltaice je možné ověřit podle Excelovského souboru v sekci downloadu. Trvalý proud měniče je 8-9A ,maximální proud 10 A a maximální vstupní napětí 400 V (max. napětí fotovoltaiky bez zátěže, naprázdno) a celkový max. výkon cca 2800 W.  

Parametry:

Maximální špičkové napětí z FV panelů (napětí bez zatížení, naprázdno) 400V DC
Maximální špičkový proud 10A DC
Max. trvalý provozní proud 8-9A DC
Maximální výkon 2800 W
Výstupní střídavé napětí max. – 400 V/ + 400 V podle napětí FV
Průběh výstupního proudu střídavý obdélníkový s proměnnou střídou
Střída 3 – 98 %
Charakter připojitelné zátěže odporový, ( topná vložka s termostatem nebo bojler s termostatem)
Napájení  – stabilizovaný zdroj 12 V/200 mA DC
Odběr z napájení 12V 22-30mA cca 0,3 – 0,4 W

Příklad zapojení fotovoltaického ohřevu vody s panely 255Wp:

FVO2

Novější panely o výkonu 400 -500Wp stačí dát do série 5 nebo 6 ks podle napětí panelu.

Měnič se skládá z výkonového můstku typu Full Bridge, ve kterém jsou čtyři výkonové MOSFET tranzistory řady 47N60 . MOSFETy jsou spínány přes budiče IR2104, které ovládají vždy polovinu můstky. Řídicí signál pro budiče poskytuje modul Arduino Nano s procesorem ATmega328P. U měniče jsem použil jiné budiče, u kterých při spojení do můstku využívám toho, že v prodlevě mezi impulzy z Arduina zůstávají oba spodní MOSFETy T2 a T4 sepnuty a tím vždy provedou vybití případného kapacitního nebo naindukovaného napětí na dlouhém kabelu k topné vložce.
Měnič obsahuje nadproudovou ochranu s dvojitým OZ LM258 nastavenou na cca 24A, chránicí měnič při zkratu na výstupu nebo připojení nepřiměřeně velké zátěže. Při působení této nadproudové ochrany se na desce rozsvítí LED 3, na LCD se zobrazí text „NADPROUDOVA OCHRANA!!“ a budiče se zablokují. Po uplynutí doby 15 sec. provede procesor reset nadproudové ochrany a zkusí měnič znovu spustit, pokud opět zapůsobí nadproudová ochrana měnič se zase zablokuje. Toto se provede 5x po šestém zapůsobení nadproudové ochrany zůstane měnič zablokovaný do vypnutí napájení nebo resetu procesoru.
Programem je omezen maximální trvalý proud z fotovoltaických panelů, při překročení hodnoty 10A sníží procesor střídu a na LCD zobrazí krátce text „NADPROUD!!“.
Měnič má vstup ENABLE (EN.), kterým lze povolovat činnost měniče z nadřazeného zařízení spínacím kontaktem. Při rozpojení obvodu na vstupu ENABLE se střída nastaví na 0%, měnič nepracuje a na displeji se místo hodnoty proudu zobrazí text „STOP E“. Dále má měnič vstup TEMP. (t), do kterého je zapojeno externí teplotní čidlo KTY81/210, které se umístí do jímky bojleru. Teplota je zobrazována na displeji a přenášena po komunikaci. V menu měniče lze nastavit max. teplotu, při jejím dosažení se střída nastaví na 0, měnič nepracuje a na displeji se místo proudu zobrazí text „STOP T“.
Procesor počítá z výkonu i vyrobenou elektrickou energii a zobrazuje ji na podsvíceném displeji LCD, vždy po 0,1 kWh nebo po 60 minutách  se provede uložení hodnoty do paměti EEPROM, kde je uchována pro případ výpadku napájení. Druhý procesor Attiny85 na desce displeje řídí úroveň podsvětlení LCD. Trimrem TP3 na desce displeje je možné upravit kontrast LCD.
Celý měnič je možné napájet z malého stabilizovaného spínaného zdroje 12 V DC/min. 200 mA, odběr zařízení je cca 22-30 mA (0,3-0,4 W).
Procesor je možné naprogramovat pomocí PC ,USB kabelu a aplikaci Xloader v1.00

Doporučuji ale program nahrávat pomocí ISP programátoru, (např. USBASP)
a GUI nadstavby pro Avrdude. https://blog.zakkemble.net/avrdudess-a-gui-for-avrdude/ ,vyhneme se tak možným problémům s bootloaderem. Pokud je v Arduino Nano starší typ bootloaderu nefuguje korektně s watchdogem.

Pojistky jsou nastavené tak jak je nastavuje Arduino IDE.
ATmega328P L(0xFF); H(0xDA); E(0xFD)

Attiny25-85 L(0x62); H(0xDF); E(0xFF)

Schéma měniče verze 2I:

Princip hledání nejvyššího výkonu MPPT je takový, že měnič postupně zvyšuje střídu a z měřených hodnot vypočítavá výkon, pokud je výkon vyšší provede další zvýšení střídy, pokud výkon klesne, směr se otočí a měnič střídu snižuje a opět pokud výkon klesne, směr se zase otočí.
Při rozepnutí termostatu topné vložky nebo bojleru a výkonu 0W se nastaví základní střída cca 10 %.

Na displeji se zobrazuje napětí FV panelů, proud, výkon, vyrobená el. energie a teplota. Teplota je snímaná externím teplotním čidlem KTY81/210 a je zobrazována na displeji a přenášena přes komunikaci. Program je nahrán do procesoru přes ISP rozhraní, bootloader není použit.
Pomocí tlačítek vedle displeje je možné zkušebně měnit střídu od 3 do 98 %, při nestisknutí žádného tlačítka po dobu 10 sec. se řízení opět vrátí do automatického režimu.
Měnič obsahuje funkci kontroly VA křivky FV panelů pro případ, že je FV pole složeno z panelů odlišných parametrů, kdy by na VA křivce výkonu vznikalo další „koleno“ výkonu na kterém by se mohl měnič falešně „zavěsit“. Proto pokud je střída mezi cca 30 % až 75 % provede měnič každých 5-60 minut rychlou kontrolu VA křivky FV panelů. Tuto funkci je možné vypnout nastavení periody kontroly VA křivky v menu měniče na 0 min.
Maximální registrována výroba je 99 999,99 kWh pak se počítadlo výroby vynuluje.

Schéma desky displeje

Na desce displeje je osazen procesor Attiny25(45,85) který řídí podsvětlení displeje. Pokud by tuto funkci někdo nepotřeboval nebo neměl možnost procesor naprogramovat stačí na desce neosazovat součástky T5,R33 a IO5 (Attiny) a udělat propojku místo kolektoru a emitoru T5, podsvětlení se pak nastaví na trvalou hodnotu změnou rezistoru R36.

Možnost nastavení počátečního stavu výroby
 Tato funkce zde je pro případ potřeby celkovou výrobu zadat, nebo vynulovat.
Nastavovat při odpojené fotovoltaice.

Vstup do režimu nastavení počáteční výroby kWh:

  1. Při vypnutém měniči stisknout a držet horní tlačítko a pak zapnout napájení měniče. Po zobrazení menu nastavení výroby, tlačítko pustit.
  2. Dolním tlačítkem se mění nastavovaná pozice.
  3. Horním tlačítkem se nastavuje hodnota.
  4. Uložení nastavené výroby se provede stisknutím a držením dolního tlačítka a pak stisknutím horního tlačítka.

Při nestisknutí žádného tlačítka více jak 10 sekund je režim nastavení výroby opuštěn bez uložení.

Pokud je používaná komunikace, doporučuji ji před tím odpojit, aby se na server neodeslaly nesmysly, když se nastavení nepovede na poprvé.

Menu měniče
Do menu „Nastavení“ měniče lze vstoupit současným stisknutím obou tlačítek.
Položky v menu jsou:   

Exit opuštění menu
Max. teplota nastavení max. teploty 40-90°C
Max. výkon nastavení max. výkonu 1000-2800W
Perioda testu VA nastavení periody testu VA křivky 0-60min.
ID měniče nastavení ID měniče 10-20
Kalibrace V kalibrace měřeného napětí +- 5%
Kalibrace A kalibrace měřeného proudu +- 5%
Komunikace EasyTransfer nebo Modbus RTU
Podsvícení LCD Nastavení úrovně podsvícení LCD
Max. hodnoty zobraz. max. hodnot napětí, proudu a výkonu
Tovární RESET reset nastavení měniče a celkové výroby kWh

 

 

 

Pohyb mezi položkami v menu se provádí pomocí horního tlačítka, zvolení požadované položky se provede stisknutím dolního tlačítka. Nastavení hodnoty v příslušné položce se provádí horním tlačítkem, uložení hodnoty do paměti dolním tlačítkem, při nestisknutí žádného tlačítka po dobu 10 s je menu opuštěno.

Max. teplota – nastavení max. teploty bojleru, při které dojde k pozastavení funkce měniče, nastavení od 40 do 90°C v kroku po 1°C , při poklesu měřené teploty o 1°C pod nastavenou hodnotu se činnost měniče obnoví.

 Max. výkon – nastavení max. výkonu, při jeho dosažení je max. výkon omezen a pohybuje se okolo nastavené hodnoty. Využití je v případě mnohem většího výkonu fotovoltaiky, než je připojená topná vložka. Nastavení od 1000 do 2800W v kroku po 100W .

Perioda testu VA – nastavení periody testu VA křivky fotovoltaických panelů, nastavení od 0 do 60 min. v kroku po 5 min. 

ID měniče – nastavení ID měniče, které slouží pro rozlišení zasílaných dat při využití komunikace a připojení více měničů na jednu kom. linku RS485. Po změně ID, u komunikace Modbus je potřeba vždy měnič restartovat! Nastavení od 10 do 20 v kroku po 1.

Kalibrace V – úprava měřené hodnoty napětí měničem. Kalibraci je nejlepší provést za ustáleného osvitu fotovoltaiky při odpojené zátěži, nebo připojené zátěži a ručním nastavení střídy kdy se hodnota napětí tolik nemění. Nastavení od +5% do -5% v kroku po 0,5% 

Kalibrace A – úprava měřené hodnoty proudu měničem. Kalibraci je nejlepší provést za ustáleného osvitu fotovoltaiky, připojené zátěži a ručním nastavení střídy kdy se hodnota proudu tolik nemění. Nastavení od +5% do -5% v kroku po 0,5% 

Komunikace – nastavení typu komunikačního protokolu EasyTransfer (původní) nebo Modbus RTU(výrobní nastavení EasyTransfer).

Podsvícení LCD – nastavení úrovně podsvícení LCD od 0 do 10.

Max. hodnoty – zobrazení maximálních nezávislých hodnot, napětí, proudu a výkonu, které byly dosaženy během provozu měniče a jsou uloženy v paměti.

Tovární RESET – resetovaní nastavení měniče na výchozí hodnoty a vynulování celkové výroby kWh. Možnost ANO/NE. Tovární Reset provádět při odpojené fotovoltaice!

Komunikace a rozhraní
K měniči je připojen komunikační převodník na dvouvodičové sériové rozhraní RS485 pro přenos provozních údajů měniče do nadřazeného systému nebo na internetový server. V menu měniče lze zvolit dva druhy komunikačních protokolů EasyTransfer a Modbus RTU.

Komunikace protokolem EasyTransfer
Data jsou odesílána v 3 sec. intervalech komunikační rychlostí 9600 Bd. Data jsou odesílaná ve formátu knihovny EasyTransfer pro Arduino a obsahují mimo jiné ID měniče, adresu cíle, napětí, proud, výkon, teplotu a vyrobenou el. energii. Při odeslání dat blikne na Arduinu ledka L. 

Struktura dat:
hlavička – 06h, 85h
počet dat – počet byte dat
node ID – adresa, odkud jsou data vyslána
address – adresa, komu jsou data určena
command – 05h data odesílaná bez požadavku
func – nevyužito
data1 – napětí – (int) hodnota ve Voltech (245 = 245 V)
data2 – proud – (int) hodnota ve formátu (856 = 8,56 A)
data3 – výkon – (int) hodnota ve Wattech (1500 = 1500 W)
data4 – teplota – (int) hodnota ve °C (62 = 62°C)
data5 – data8 – rezerva (int)
data9 – výroba – (unsigned long) hodnota ve Wh (1270564 = 1270,564 kWh)
data10 – data12 – rezerva (unsigned long)
kontr. součet – provedení operace XOR s jednotlivými byte dat a byte počtu dat

struktura-dat

Data lze jednoduše přijímat druhým Arduinem s převodníkem RS485 a zpracovat, případně zobrazit nebo odeslat na internetový server.
Příklad jednoduchého zapojení a programu přijímače komunikace. Přijímaná data je možné zobrazit přes seriál monitor v Arduino IDE.

prijimac-rs485

Nebo verze přijímače komunikace z měniče s LCD displejem připojeného k Arduinu přes I2C převodník.

Prijimac RS485 + LCD

Komunikace protokolem Modbus RTU
Slave adresa je podle nastavení položky ID měniče/adresa v menu měniče.
Komunikační rychlost 9600 Bd; 8 data bitů; 1 stop bit; bez parity.
Vyčítat hodnoty lze pomocí funkce 03 (Read Holding Register). Při odeslání dat blikne na Arduinu ledka L.

Kombinované připojení jednoho bojléru na Siton a zároveň i síť je možné vyřešit pomocí podobného zapojení jako je níže. Důležité je aby stykače byly blokovány mezi sebou nejen elektricky ale i mechanicky.
V e-shopech je možné je vyhledat jako reverzační stykače.

 

 

 

Tento měnič je amatérská konstrukce, nejedná se o výrobek. 

 Prioritní proudové relé pro Siton

Logování dat ze Sitonu přes WiFi

Logování dat ze Sitonu

Optoizolační převodník RS485  

Tady je odkaz aktuálního provozu mého měniče:
 http://46.174.61.40/emoncms/dashboard/view/fotovolt

Poznámky:

  • Nekupujte výkonové mosfety ani budiče IR2104 v Číně!! Dočkáte se dříve nebo později zklamání a závady měniče. Součástky falšují, slabší mosfety přebrušují a nově označují. Na použité součástky navařují nové nožičky a pak pocínují. Falšují i budiče IR2104 kdy je v pouzdře úplně jiný obvod. Alternativou je koupit SMD verzi budiče a k tomu redukční plošný spoj z SMD na DIP a precizní piny a patice.
  • Už při testování měniče napětím 12V se výjimečně stane, že i když není na výstupu žádná zátěž měnič už měří nějaký proud 0,1-0,2A a začne přidávat střídu. Je to způsobeno většinou nekvalitním převodníkem proudu nebo někdy i analogovým vstupem Arduina.
  • Při výběrů vhodných MOSFETu hlavně zkontrolovat v datasheetu  „Safe operating area“, tranzistor má papírově 650V, 53A, ale u napětí fv 300V je na něm 150V a při 10ms může jet trvale bezpečně třeba jen 9A. 
  • Skupina zaměřená na výměnu informací mezi FVE bastlíři a staviteli Siton 210
    https://www.facebook.com/groups/664742188242378

Download:

Eagle 7.6.0.brd soubory
FW_5.4.27.ino

Firmware 5.3.xx
Stavebnice Siton210 – DPS, návod, podklady pro stavbu
libraries_I2C_Attiny.zip – knihovny pro Attiny
prijmac_rs485.zip
prijmac_rs485_LCD.zip
SoftEasyTransfer.zip
NewliquidCrystal.zip
Výkon topné vložky.xlsx – výpočet vhodné topné vložky k fotovoltaice

Kdo by měl potřebu, může přispět mě jako autorovi.
   

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Arduino, Elektronika, Fotovoltaika se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

141 komentářů u Fotovoltaický MPPT měnič pro ohřev vody SITON 210

  1. Pingback: Fotovoltaický MPPT měnič pro bojler | TN Web

  2. zozan napsal:

    Dobrý den, jakým způsobem nahráváte do arduina program přes ISP rozhraní bez bootloaderu?

    • Tom napsal:

      Je to jednoduché potřebuješ jen ISP programátor, který zná Arduino IDE, já používám USBasp, ten stojí na Ebay do 50kč a k němu ISP redukci z 10pin na 6pin . Své Arduino připojíš k programátoru přes ISP rozhraní. Pak v záložce Nástroje zvolíš vývojovou desku, kterou používáš a dále ve stejné záložce zvolíš svůj programátor. Pak v záložce Projekt stiskneš volbu Nahrát pomocí programátoru. Program se přeloží a nahraje do Arduina přes ISP. Pokud budeš chtít Arduino vrátit do původního stavu (nahrávaní přes USB) v záložce Nástroje zvolíš Vypálit zavaděč.

  3. zozan napsal:

    Dík za odpověď, já používám na většinu věcí, které dělám Atmegu 328P, kterou programuji v Arduinu s paticí. Pro jednoduchost zapojení používám zapojení bez krystalu(stačí Atmega a jeden odpor), které běží na vnitřním oscilátoru 8MHz. Já mám solární elektrárnu 2300W (10 panelů). Používám dva regulátory od Oplockého, ke kterým jsem dodělal MPPT regulaci (více na mypower.cz) s Atmegou. Velká výhoda je , že to rychle reaguje na velké změny osvitu panelů. Ještě tam mám uděláno omezení výkonu pro boiler (mám boiler jenom 1600W) a to tak, že když výkon elektrárny dosahuje 1600W, tak začne regulátor zmenšovat střídu, tím začne růst napětí na regulátoru a zmenšovat proud. Potom začne fungovat druhý regulátor(v ručním režimu), který buď dobíjí baterie nebo akumulačky. Když je nahřátý boiler a vypne termostat, přepne se druhý regulátor na MPPT a je využíván plný výkon elektrárny.

  4. zozan napsal:

    Ještě jeden dotaz, chodí ten programátor co používáš i ve Win 10?

  5. zozan napsal:

    Ještě mám jeden dotaz, protože sám jsem to nezkoušel. Seš si jistý, že ti bude chodit ta proudová ochrana? Panely dají do zkratu kolem 10A (při plném osvitu), to znamená že ten zkratový proud by musely vytvořit ty 3 kondenzátory 470M a to bude dost krátká proudová špice. Ta 16A pojistka se podle mého odhadu taky těžko přepálí.
    Já osobně hlídám stejnosměrné napětí z panelů a pokud spadne pod určitou hodnotu, tak panely odpojím od měniče přes několik kontaktů v sérii kvůli oblouku.

    • Tom napsal:

      Nadproudová ochrana je odzkoušena a chrání hlavně tranzistory, působí i při nadproudových špičkách pokud je připojená nepřiměřeně velká zátěž, a je to přesně jak píšeš, energii dávají kondenzátory. Pokud jsou kondenzátory nabité přepálí tu 16A pojistku při zkratu jako nic.

      • zozan napsal:

        Nechci tě nějak strašit, ale mě se stalo, že se prorazily tranzistory T3 a T2, zároveň to odpálilo řídící IR, takže nespínal T4, který by vytvořil zkrat a šlo na zátěž trvale stejnosměrné napětí. A myslím , že si dovedeš představit co se bude dít, když bude svítit slunce a rozepne termostat u boileru.
        Když jsem koupil panely, tak jsem připojil 300V na 2kW kamínka a rozepnul mi nenadále bezpečnostní termostat a hořelo to poměrně jasným plamenem…

        • zozan napsal:

          Tím samozřejmě nechci zpochybňovat tvoji práci, seš borec 🙂 Já jsem spíš analogovej, procesory programuji pár let a nemám s nima zdaleka takové zkušenosti….

        • Tom napsal:

          Tak to, že se prorazí tranzistory, už není běžný stav, a pokud by i náhodou rozepnul termostat bojleru, tak by bylo po něm a k opravě bych přidal i termostat.
          Já jsem také testoval nové panely na rychlovarné konvici a nedopatřením jsem ji zvedl ze stojánku a jen to zasyčelo a kontakty ve stojánku byly pryč 🙂

          • zozan napsal:

            Bohužel mám boiler na půdě 🙁 , to by mohlo být dražší než termostat od boileru….

            • Tom napsal:

              Na půdu bych si bojler nikdy nedal (i když někdy není jiná možnost) mi stačilo když mi začal téct bojler ve sklepě, samozřejmě v noci, všude potopa a 3cm vody. Neumím si představit tu škodu, kdyby se to stalo na půdě.

  6. Honza napsal:

    Zdar,
    také bych měl zájem o cenu, třeba té první varianty, tedy že si to dokompletuji sám.
    Děkuji Honza S.

  7. Peter napsal:

    pozdravujem aka je cena striedaca ? dakujem za odpoved

  8. Honza napsal:

    Zdravím,
    ještě dotaz k napájení arduina: Nešlo by , aby měnič napájel sám sebe? Bez závislosti na externím napájení.
    Děkuji Honza

    • Tom napsal:

      Určitě by šlo použít napájení přímo z fotovoltaiky ale na úkor složitosti zapojení a ceny měniče. Napájecí obvod by musel být navržen pro co nejširší rozsah napájení cca 80 -400V, nejlépe spínaný zdroj, pak by musel hlídat potřebnou stabilnost napájení a až pak povolit provoz měniče, procesor by pak musel hlídat aby za provozu napětí na fotovoltaice nekleslo pod tuto stabilní úroveň. Což může být u každé fotovoltaiky a počtu panelů jiné a vyžadovalo by to nastavování podle použité fotovoltaiky, čemuž jsem se chtěl vyhnout. Měnič by už nebyl tak univerzální. Použití napájení ze sítě má své výhody a spotřeba nestojí za řeč. Měnič to vynahradí tím, že jakmile se na vstupu objeví jakýkoliv využitelná výkon ihned to pošle do bojleru.

      • Jiří Šmach napsal:

        uvažuji o použití měniče na DIN lištu např. https://www.aliexpress.com/item/4000768183433.html má vstupní rozsah 85-264V AC / 120-370V DC, ale určo pojede s malou 20mA zátěží i níže. nastavit na něm cca 14V a přes diodu krmit PbGel aku 12V/2,4Ah a (trvalé dobíjení cca 13,5V) a měnicem DC/DC to stáhnout zpět na 12V pro SITON. Tím se zajistí připravenost k provozu i bez slunečního svitu. Kapacita 2,4Ah by měla vystačit na pokrytí spotřeby bez slun.svitu při hloubce vybití 50% a spotřebě Sitonu 20mA až 60 hodin.

        Přes 1. vypínač půjde Siton odpojit od napájení a druhým vypínačem se případně odpojí měnič od FV (snad kontakty neshoří během vypínání při DC provozu s malým odběrem, šlo by to obejít použitím měniče s ovládacím vstupem a napojení vypínače měniče na tento vstup např. https://www.aliexpress.com/item/4001341325918.html)

        https://www.aliexpress.com/item/33011812383.html taky nevypadá zle, sice jen elektronika bez krytí, což by v krabici Sitonu nevadilo, a rozsah vstupních napětí modelů 12V/300mA/1A/2A uvádějí 85-265V AC, 100-370V DC, nepředpokládám, že pojede někdo s panely na méně než cca 6x35V tj. 210V na stringu, tudíž by spodní hranice 100 V neměla být problém.

  9. Tom napsal:

    Jsem laik a hodlám položit otázku „do pranice“. Který měnič je „lepší“ a proč? Váš nebo od Oplockého?

    • Tom napsal:

      Záleží co si představujete pod pojmem „lepší“, každý je v něčem lepší nebo horší.
      Co se týká využití fotovoltaiky stačí si pořídit oba měniče 2 x 8 stejných panelů a stejné zátěže a k tomu měření a hurá do porovnávání 🙂

  10. Karel napsal:

    Mám jeden kus předchozí verze s 9-ti panely 230Wp v sérii a jako zdrj je použit obyč adaptér 80-230VAC/12V DC, funguje to i když displej ukazuje 370V i když ukazuje 45V při setmění. Takže stačí najít ten správný adaptér a jede se. Jediná chyba je, že se nikdo nic nedozví v noci.

    • Tom napsal:

      Přesně tak, pokud někdo nezbytně trvá na tom, že se musí měnič napájet s fotovoltaiky (nebo nemá na místě instalaci 230V AC), lze to řešit vhodným spínaným zdrojem(napáječem).

  11. Maros napsal:

    Zdravim , potrebujem zapojit 2 ks Ohrievacov vody to je 2x2KW , stym ze termostat moze po ohriati vody jeden odpojit od systemu. Chcel by som ich zapojit paralelne takze 4KW , aky pocet panelov by bol najvhodnejsi, a ci by to regulator vykonovo zvladol. Dakujem .

    • Tom napsal:

      Maximum měniče je cca 3000W, takže podle toho je možné navrhnout fotovoltaiku a případně přes prioritní proudové relé nahřát jeden bojler (druhý blokovat) a pak nahřát druhý bojler. Taky záleží na obsahu jednotlivých bojleru, aby na ten druhý zbyla nějaká energie.
      Pokud ale potřebujete nahřívat oba bojlery zároveň na 2 x 2kW je lepší použít dva samostatné systémy 2 x 8 (2 x 9) panelů okolo 250Wp.

  12. Minárik napsal:

    Bylo by vhodné začít vyrábět a prodávat pokud by cena pro koncového zákazníka byla přijatelná. Umím připravit technologii pro stovkové série výroby a i prodávat.

  13. Jozo napsal:

    Dobry den netyka se to primo vaseho menice ktery jsem si vyrobil ten predesly typ funguje rekl bych velice dobre,ale chtel jsem se zeptat na ten samolepici stitek pres dispej kde se da sehnat dekuji za odpoved

    • Tom napsal:

      Není to samolepicí štítek, jen z Wordu vytištěný papír na inkoustovce, zalaminovaný a přilepený.

  14. Petr Fišer napsal:

    Dobrý den,
    již delší dobu hledám na internetu nějaký rozumný regulátor k ohřevu vody fotovoltaikou a dnes jsem náhodou narazil na váš výrobek.
    Chci se zeptat zda by byl jeden kompletní sestavený kousek k mání a za jakou cenu.
    Děkuji za odpověď Petr Fišer

  15. Marek napsal:

    Dobrý den, už nějakou dobu si stavím něco podobného a některá řešení jsem převzal i od vás (dík). Sledoval jsem aktuální výrobu na stránkách emon a není mi jasné, proč tam je např. dnes ráno proud 1,5A a napětí 76V? Podle VA charakteristik FV panelů by se napětí pro max výkon mělo pohybovat kolem 240V a tím by byl výkon asi 3x vyšší.
    Marek

    • Tom napsal:

      Na panely mi z rána padá stín z domu, takže napětí není plné, ten stejný případ nastane když je polojasno a přes panely stíní mraky. Měnič prostě tento bod najde jako aktuálně nejvyšší a výkon do topné vložky na něm udržuje. Maximální výkon nastane pouze pokud je jasno, sluneční paprsky dopadají kolmo na panely a panely nemají moc vysokou teplotu.

  16. bublina napsal:

    Pánové, jaká je spolehlivost zabudovaných zařízení, chci si to také pořídit, jak dlouho to chodí na 100% bez Vašeho zásahu. Kdy odešel nějaký prvek na elektronice? Děkuji za všechny informace.

  17. bublina napsal:

    Uživatelé, konstruktéři pište.
    Důležité informace.

  18. Petr napsal:

    Zdravím Tome, chci se zeptat, bojler ohříváš jen z FV panelů, nebo máš do bojleru připojenou síť pro případ špatného počasí? Díky za info. P.

    • Tom napsal:

      Bojlery mám celkem dva. V prvním 300l se voda ohřívá fotovoltaikou a případně z okruhu automatického kotle na uhlí přes zimu, tato ohřátá voda pak jde do druhého bojleru 200l (stačil by i menší), který je na noční proud. Pokud moc nesvítí a v prvním bojleru je voda pod cca 40-50°C v druhém se pak dohřeje na 60°C. Pokud je voda horká dost, přes druhý bojler na noční proud jen projde. Zcela bezobslužný systém 🙂

  19. Martin Štěpánek napsal:

    Dobrý den,mám zájem o váš měnič ve variantě na dokončení.Prosím o info k ceně.Díky

  20. Peter napsal:

    Dobrý deň ,môže sa regulátor pripojiť aj na 4-panely 260Wp.
    Pošlite mi cenu,ďakujem

  21. ezdeden napsal:

    Poprosím Vás o varianty a ceny Vášho regulátora.Dakujem. Zdeno

  22. Tomáš napsal:

    Aho Tome. S myšlenkou fotovoltaického ohřevu vody si pohrávám už dlouho. Původně jsem myslel vzít Dražický bojler který má spirály přímo pro 4,6 a 8 panelů Bohužel jeho cena 20.000 o proti normálnímu za 5 je šílená (za to jsou 3 panely) MPPT sledovač mají přímo také, ale též za nějakých 8000 Kč. Pak jsem koukal, že dělá Solar Kerberos krásnou věcičku kde to i samo přepíná na síť atd. opravdu vymakané. Ale opět drahé 25.000 Kč

    V tuto chvíli mám jen jeden panel 260 W. Říkal jsme si kněmu jen jednodužše vyrobit malý měnič na 80 V abych využil těch 250 W Prostě zatím jen pro pokus.

    Ty máš ty moduly v různých verzích, ale není vlastně poznat která je ta poslední a co umí.
    Měl bych myšlenku když už ztoho leze střídavé napětí. Nešlo by tam dát toroidní trafíčko, trošku zvýšit frekvenci a pak to použít třeba pro 1-2 panely ? Šlo by to , nebo tím, že má účinnost vždy nástupná hrana na trafu by se snížil výkon ?

    Děkuji za info. Pokud mě kdyžtak písněš do mailu cenu modulu, či nějaký další popis budu rád.
    Děkuji

    • Tom napsal:

      S jedním nebo dvěma panely to nemá cenu provozovat, minimum bych viděl tak pět.
      Pokud jen pro zkoušku tak k měniči můžeš klidně jeden panel 260W připojit ale na spirálu např. 2200W/230V půjde max. 40W , lepší by bylo si nechat vyrobit topnou spirálu pro napětí jednoho nebo dvou panelů, ale nevím na kolik to příjde.
      Měnič je určený jen pro odporovou zátěž, takže trafo se připojit nedá. Obě verze měniče jsou totožné jen je jeden zabudovaný do skříňky a druhý holý pokud si to chce někdo zabudovat sám.

      • Tomáš napsal:

        Zdravím Tome, nechci moc zdržovat s otázkama, ale jsem holt plný emocí.

        1. Dotaz Proč myslíš, že nemá cenu provozovat s jedním, nebo dvěma panely ? Ano přez zimu bezúčelné to nepopřu. Ale v létě kdy ztěch dvou panelů budu dostávat 5 hodin 500W a další 4 hodiny třeba 250 W jsou to celkem nějaké 3 KW ano finančně je to nesmysl když kilovata stojí 2,5 Kč ale funkčně tím ohřeju 70 litrů vody z 15 stupnů na 55 což pro spotřebu jednoho člověka stačí.

        2. Dotaz ten Solar Gerberos (ano cena je úplně jinde) Má vsobě 2 elektronické termostaty. Pokud je slunce natápí vodu do stanovené hodnoty (65°) pak přepne a posílá energii ven, tedy do externího měniče na 230) To by asi šlo programově dodělat ne ? ale kde udělat předěl.
        Pokud slunce nesvítí, je sepnut druhý termostat na ext. přívod a ten nahřívá bojler ze sítě ale jen na nutných 45°.
        Něco takového by šlo také doprogramovat či né ?
        3. Arduino má více vstupů volných, nešlo by tam doprogramovat více teploměrů ? Jeden dát pod panely, druhý do bojleru a třetí na elektroniku, či kam si člověk umane.
        4. Proč na desce používáš celé arduino a né samotný procesor s krystalem ?
        5. Já bohužel moc programovat neumím, ale jeden známí ano. Dal by sji mi kdyžtak ktomu ten program, že by mě to upravil na 4 řádkový displej a doplnil mě tam právě to přepínání a indikace teploměrů. (když se tobě do toho nebude chtít)

        Děkuji za cenu, je více než příznivá

        • Tom napsal:

          1. pro jednoho člověka to smysl dává, nás je doma šest, tak mám na to jiný pohled. Jen je potřeba počítat že ten maximální výkon bude jen málo dnů v roce (slunečno a né moc horko)
          2.-3. udělat jde cokoliv, já jsem chtěl co nejednodušší systém, i z důvodu ceny
          4. arduino jsem použil, protože jsem chtěl 🙂
          5. zdrojový program pro Siton není volně k dispozici, free je pouze program pro můj starší měnič

          • Tomáš napsal:

            děkuji moc a odpovědi. dám dohromady co bych od toho chěl navíc a pak mi řekneš co je pro tebe za roumný příplaek reálné udělat a co by bylo už moc složité. pokud by se třeba přidával nějaký hw nakreslil bych si vlastní rošířenou desku a tu bych pak třeba hotovou poslal k osazení a odměření. napadlo mě právě že bych to udělal celé dle sebe a od tebe vzal jen naprogramovaný procesor, ale došlo mě že to nemám jak odměřit a otesovat v záěži což je určiě potřeba. když by jsi měl chvilku čas jukni na ten solak-kerberos ve verianě 315.C díky moc

            • Tomáš napsal:

              ještě se doplním. našel jsem firmičku co udělá ěleso i na akáku nadeta.cz kdyby ne, mohl bych koupit ěleso jiné 3000W s nižším odporem a ím vyšší záěží na méně panelů a pak třeba časem doplnit další panel a prohodit původní ěleco což je fakt chytré možná se to hodí i někomu jinému.
              bojler mám dražickej 160 litrů.
              tomas

            • Tom napsal:

              To, když jsem psal, že udělat se dá cokoliv, jsem nemyslel, že se do toho já pustím.
              Na to bych opravdu nenašel čas.

  23. Martin napsal:

    Dobry den Tomas. Neplanujete do buducna zostrojit menic DC/AC na pohon 3 fazoveho asynchronneho motora? Cinania to uz maju (solar pump inverter). Neslo by nejak upravit-doplnit klasicky frekvencny menic na tento ucel?,ved ten v principe tiez najskor striedavy napajaci prud usmerni na jednosmerny. A arduinom dla vykonu panelov riadit frekvenciu na menici?

    • Tom napsal:

      Sestrojit třífázový měnič neplánuji. Připojit klasický frekvenční měnič k fotovoltaice by teoreticky šlo, ale myslím že by měnič házel chyby přepětí, podpětí na napájení a vypínal by se.

  24. Pavel napsal:

    Zdravím Tomáši. Proč je střídač navržený jako plný můstek? Chápu to tak, že chcete docílit nulové střední hodnoty proudu (AC) a to defacto jen kvůli ochraně rozepínání termostatem. Pokud by se termostat řešil přímo střídačem s připojenou teplotní sondou, stačil by jeden MOSFET. Jednak se docílí menší ztráty a co je zásadnější bude to levnější. Nepředpokládám, že AC je tam z důvodu havarijního stavu kvůli elektrolýze.

    • Tom napsal:

      Ano je to z obou důvodu, rozepnutí termostatu i případné elektrolýzy, a také tranzistory jedou v bezpečné pracovní oblasti (SOA), protože se napětí rozloží vždy mezi dva tranzistory.

  25. Milan napsal:

    Dobrý deň Tomáš, chcem sa Ti poďakovať za zdieľanie informácií. Máš môj obdiv a uznanie za ochotu podeliť sa aj s ostatnými technikmi o svoje skúsenosti. Ja som tiež vyrábal solárny menič na bojler, avšak na analóg. súčiastkach, oveľa jednoduchší. Pohrávam sa s myšlienkou vyrobiť a odskúšať tvoju konštrukciu ktorá sa mi veľmi páči.

  26. Miro Macko napsal:

    Dobry den,
    mam taku zasadnu otazku, ktora mozno bola niekde zodpovedana, ale asi som ju prehliadol. Ak chcem fotovoltaikou ohrievat vodu, aky je dovod jednosmerny prud z FV menit na striedave napatie? Preco nemozem pripojit FV rovno na spiralu? Ved sa jedna o cistu ohmicku zataz. 2kW spirala ma odpor priblizne 30 ohm, ak mi FV da 200V, potecie tam 6,5A, a teda vykon 1,3kW. Spirala teda nebude hriat uplne naplno, ale nechapem kde je tam problem a kde je dovod to menit na striedave napatie?

    • Pavel napsal:

      FVE panely jsou měkký zdroj, zátěž je potřeba přizpůsobit, navíc se podmínky osvitu mění. Když tu uděláte takto, bude efektivita nízká. Nastudujte si VA charakteristiky FVE panelu a MPPT.

  27. Dano napsal:

    Zdravim Tomas, skusal som zostrojit prototyp podla navodu a podarilo sa mi ho rozbehnut. Planujem k tomu dorobit aj DPS, mozes ju doplnit, alebo si ju musim navrhnut sam?

  28. Štefan napsal:

    Vynikajúce zariadenie za slušné peniaze. Prevádzkujem ho 3 roky na skoro max hraniciach 320V – až 400V 8 – 9A zaťažiteľnosti a musím povedať že okrem jednej vypálenej sklenej poistky funguje bez poruchy. Pán mi namontoval aj prúdové relé na zásuvku druhého bojlera. Funguje skvele.
    Plná spokojnosť. Odporúčam.

    • Mark napsal:

      Ahoj, koľko panelov používaš a akých, keď to máš na max. hodnotách 9 až 10 na tento menič. Rozmýšľam tiež, že by som pridal.

  29. Libor Kostial napsal:

    Nefunguje zobrazení výroby na http. Asi tam není volné místo.

    Co chystáte nového na tento rok?

    Neuvažujete přejít na 32b procesor? Teď stojí méně než AVR.

    Libor

    • Tom napsal:

      Díky za upozornění, chtělo to jen reboot Raspberry.
      Tento rok, jen drobné úpravy v programu, něco už mám odzkoušeno, na víc nemám bohužel čas.

  30. Pingback: Odesílání dat ze Sitonu na Emoncms přes WiFi | TN Web

  31. Jirka napsal:

    Ahoj Tome,tak jsem před týdnem konečně „spáchal“ fotovoltaiku a to po více jak roce od obdržení tvého měniče.Funguje to perfekt,prostě paráda,dík za tvoje nadšení.Jak jsem pročítal příspěvky,tak chci taky přijít s troškou do mlýna.Když jsem po více jak roce rozbalil balík a ze zvědavosti nakoukl do přístrojové bedny,tak jsem hned věděl,že se tam parádně nechá umístit přepinač pro mou myšlenku přepínat energii do bojléru a v zimním období do elektrokotlíku.No a tím čidlem,kterému jsem zkrátil přívod,protože nechávám teplotu bojléru plně na termostatu,tak to jsem umístil přímo do elektroniky,abych měl přehled o případném přehřívání,ale je to dobře navržené,uvnitř je max. po nahřátí vody na 90 stupňů cca 36 stupňů.Takže mám hotovo a bojlér mi deně spotřebovává cca 5kWh a až přijde topná sezona a já spustím plyn,pak budu přitápět solárníma panelama a tím vlastně spotřebovávat veškerou vyrobenou energiji,no a bojler mám kombinovanej a tak není co řešit,akorát to vše 2x ročně přepnout.Doufám,že ti nevadí můj zásah do tvého výrobku,funguje skvěle a tak ještě jednou dík.

    • Tom napsal:

      Přizpůsobení měniče je v pořádku, však je to určené především pro studijní účely a zkoumání použitelnosti 🙂
      Hlavně je potřeba počítat s tím, že je to hodně nakažlivé a né každý zůstane u ohřevu vody.

  32. Vláďa napsal:

    Dobrý den,
    mohu se pro úplnost zeptat, jaký bojler používáte (značka a typ)?

    Díky

  33. TT napsal:

    Dobry den,

    Mnohokrat diky za zverejneni teto pekne konstrukce. V mem pripade jsem mel k dispozici zdarma tranzistory 53NA50. Desku jsem chtel vyrobit v domacich podminkach a take se vyhhnout kabelovym propojkam k tranzistorum. Desku jsem si tedy navrhl tak aby z toho vznikl jakysi monoblok na jednostrane desce. Funguje to opravdu dobre vcetne te nadproudovky. Pro stavbu jsem pouzil suplikove zasoby a proto jsem je jako operacni zesilovac pouzit LM358 a budice IR2109, ktere jsou pinove kompatibilni. Nicmene vse funguje na prvni zapojeni. Prikladam foto meho exemplare z ozivovani na 12V. Ze spodni strany prijde jeste namontovat chladic ktery je stejne veliky jako deska.

    https://ulozto.cz/tamhle/eFtXdzllC8XW/name/Nahrano-16-10-2021-v-20-12-01#!ZJHlAmR1LmVkLwV2MQR0MTH5Awp0I1t4D0xgHayjn1IEL2Sw

  34. Marek Polák napsal:

    Dobrý den,
    projekt je super, překvapilo mě jak to hezky funguje podle videa (myslím to zvýšení dodaného výkonu při nižší střídě). Zvažuji že bych si něco podobného také postavil a mám na vás prosbu, zda byste mi poradil, pokud to není úplně tajemství: Ten proudový senzor, co používáte, jak řešíte měření vs frekvence PWM? Já popravdě nevím, jakou frekvenci zvolit (čím vyšší, tím menší kondenzátory stačí na vstupu, alespoň si to myslím), ale potom nevím, jak správně s tím senzorem měřit proud? Zkoušel jsem to i googlit, ale buď doporučují RC filtr na vstup ADC, vy ho tam nemáte, anebo SW průměrování . Můj ADC umí 150kHz sample rate, což by stačilo na 1kHz PWM asi v pohodě, ale 1kHz mi přijde málo, 10kHz PWM by zas stačilo, ale zas už mám jen 15 vzorků na periodu a to už je málo. Předem moc děkuji za radu.

    • Tom napsal:

      Proudový senzor je na vstupu fotovoltaiky, tam už žádné velké proudové rázy nejsou, protože fv panely jsou měkký zdroj proudu a kondenzátory to vyfiltrují. Beru vždy 200 vzorků napětí a proudu a z toho se vypočítává průměr.

  35. Marek napsal:

    Dobrý den, ještě mám jeden techničtější dotaz. Měříte napětí i proud na vstupu, ale po sepnutí mosfetu by na topné spirále mělo být napětí co je na kondenzátorech. No a moje idea : nestačilo by měřit pouze napětí? Odpor topné spirály je daný, nebo se dá změřit. A dodaný výkon je U*U/R s tím, že toto bych ještě pronásobil procenty střídy? Myslím, že by to tak mělo být, ale nevím, jestli mi něco neuniklo, proto se ptám. Předem děkuji.

    • Tom napsal:

      Napětí a proud měřím na vstupu, protože mě zajímá co vyrábí fotovoltaika. Měřit pouze napětí a vypočítávat nestačí, každý má jinou topnou vložku a pokud jsou dvě s prioritou tak i chvilku jedou paralelně, to by bylo hodně nepřesné měření.

  36. Michal napsal:

    Zdravím,
    Tranzistory mohou být prosím WMJ53N60FD-CYG ?
    Unipolární N mosfety na 600v a 53A? Jiné jsem nenenašel – je prosím i nějaká náhrada?
    Děkuji

    • Tom napsal:

      S WMJ53N60FD nemám zkušenost. Používal jsem FCH47N60, ale lepší parametry i cenově vyšly WMJ53N60C2, použít můžete i WMJ53N65C2, jsou mírně dražší ale na vyšší napětí a u TME momentálně skladem.

      • Karel Majer napsal:

        Dobrý den, mohu se zeptrat v čem jsou parametrově lepší WMJ53N60C2 případně je možné je tedy bez úpravy nahradit FCA47N60-F109 nebo FCH47N60-F133 . Případně nějaké jiné doporučení? Dostupnost tranzistorů je teď velmi mizivá 🙁

        • Tom napsal:

          Kdysi jsem používal pro měnič FCA47N60 i FCH47N60, většinou z různých výprodejů na Ebay. WMJ53N60C2 nebo WMJ53N65C2 jsem vzal kdysi pár na zkoušku, protože k ním nebyl k sehnání pořádný datasheet. Mají nejlepší poměr cena výkon a vím že jsou pravé od renomovaného prodejce a výborně se osvědčily. Alliexpress už nikdy, samé fake.
          Jinak s některými součástkami je teď velký problém. V Lednu jsem objednal u Official Electronics kondenzátory CE 470M/450V, které měli uvedené ve stavu „na cestě“ a napsali mi že dorazí až v červnu 🙂

  37. Jiří Šmach napsal:

    během 2 týdnů budu mít pár volných sad desek plošných spojů měnič + displej ver.4, cena okolo 150Kč za obě a asi i včetně poštovného, objednal jsem výrobu 5ks z každé desky, více jak 2 nespotřebuji. ok3js(zavináč)seznam.cz

  38. Petr Sehnula napsal:

    Mám volné PCB desky pro měnič a displej nejnovější verze, pojistky, RS485 . Objednal jsem 10 ks a cca 6 je aktuálně volné. Jedná se o profi výrobu. Žádné domácí leptání 🙂 Budu mít ještě zbytek součástek na další měnič. Objednával jsem na větší množství kvůli lepší ceně za kus. Tel : 735572571

  39. Milan napsal:

    Zdravím. Jak je to vlastně napojené na tu topnou spirálu v bojleru, mám na mysli tuto: https://www.dzd.cz/prislusenstvi/topna-jednotka-tpk
    Musí se to napojit přímo na tu suchou spirálu a vlastně obejít termostat, nebo se to může připojit klasicky, tak jak by se to zapojilo k DS. Jde mi o ten termostat, jestli to bude fungovat i s ním, nebo je nutné zapojení bez termostatu.

  40. Tom napsal:

    Zdravím, chtěl bych se zeptat, jaké volit v současné době panely, když se běžně prodávají 450Wp. Nebo je to jedno a pokud se nepřekročí 400V, tak si s tím měnič poradí (max. sníží výkon)? Topit chci do bojleru Dražice spirála 2000W.
    Mám vybrané panely 6x455Wp Voc 49.8 -> 298.8V, Impp 11.6A. Může být, s tím, že bych časem řešil přebytky, nebo už je to moc?
    Ještě jedna otázka? Řešil někdo připojení s přepínáním sítě v nízkém tarifu? To schéma, co je v článku je použitelné, pokud je NT 4h, ne ale pokud je NT 20h.
    Moje představa je taková, že do konektoru pro RS485 převodník napojím ESP, které bude vyčítat hodnoty z měniče a podle teploty čidla KTY81/210 bude řídit přepínání, kdy ze sítě bude topit např. do 40˚C a z měniče bude dotápět na cca 65˚C. Pokud bude topit ze sítě nebo bude natopeno na max, přepne výkon do druhého bojleru.
    Druhou možností by bylo použít termostat v kotli pouze na řízení topení v NT, po natopení by se přeplo na měnič ten by topil dokud by ho nevyplo čidlo KTY81/210. To se mi ale nezdá úplně bezpečné. Předpokládám, že čidlo je myšleno pouze jako informativní a bezpečnostní.

    • Dušan napsal:

      Zdravím, připojuji se k první části dotazu, jako prodejce panelů mám celkem přehled, dnes je standard 450 Wp, občas se v Rotterdamu objeví nějaké zbytky ale minimálně 320 Wp, nic slabšího se už dneska jako nové sehnat nedá. Jde tedy o to jaké jsou potřeba udělat úpravy pro provoz 6ti kusů třeba 455 Wp jak píše Petr nahoře ??
      Předem děkuji za odpověd.

      • jirka napsal:

        Podstatne je snad napětí, to že bude rezerva proudu je jen dobře, za horších světelných podminek bude výkon vyšší než z 250W panelů.

        • Lukáš napsal:

          „Podstatné je snad napětí“ – to je trúfam si povedať takt trochu iba doslova tretina pravdy.
          Podstatný je prúd a ten je dôsledkom podielu napätia a odporu.
          Prípustné napätie Voc x počet panelov je dané maximom 400V ktoré by sa malo dimenzovať hodnotou Voc x počet panelov x 1,15 = Voc pri -25°c
          Keď je napätie OK tak príde na rad dimenzovanie telesa, tak aby jeho odpor pri súčte Vmp všetkých panelov nedával vyšší prúd ako 9A

  41. Dušan napsal:

    Zdravím,
    je možné nebo už někdo zkoušel místo N-mosfet použít IGBT tranzistory ?
    Díky!
    DP

  42. Karel napsal:

    Otázka na autora:
    jakými současnými panely systém osadit ?
    Teď je vůbec problém sehnat nějaké panely, lae když to pominu, tak 250-300Wp panely už prakticky nejsou. Když bych použil např 8x 370Wp panel, dostanu sice stíle ještě snesiltelné napětí asi 280V ale součet špičkového výkonu bude velký (2960 W). Nebude to SITONu vadit ?
    Když bych použil jen 7 panelů (nebo méně), nebude bude nízké napětí pro spirálu ?
    (zamýšlen ohřev 2kW suchým tělesem, Dražice 160L).
    Díky za případnou odpověď.

    Zatím dostupné panely:
    https://ecoprodukt.cz/p/86434-solarni-panel-monokrystalicky-longi-370wp-cerny-ram-32035
    Nebo třeba
    https://www.obchudecek.cz/detail.php?zbozi=V170577_H_gwl-solarni-panel-elerix-poly-290wp-60-clanku-esp290
    Ale ty jsou POLY, raději bych MONO…

    • Tom napsal:

      Pro panely 370Wp s nominálním napětím cca 35V bych zvolil 7ks a pro panely okolo 450Wp (někdy i 355Wp) s napětím cca 40V max. 6ks pro topnou vložku 2kw/230V.
      Počty panelů pro Siton je dobré volit tak aby napětí bylo od cca 220V do max 250V což ještě topná vložka snese.

    • Tomáš Chvátal napsal:

      Mám teď pokusně na vstupu Sitona 2x 6 panelů Longi 455W, tedy cca 5.5kW.
      Napětí se pohybuje kolem 250V, v Sitonu nastaveno omezení na 2,2kW a bez problémů.
      Tranzistory mám na 600V, 57A, 0,03Ohm

      • Michal Bureš napsal:

        Dobrý den, pane Chvátale.

        Chtěl bych se Vás zeptat, jaké označení mají Vámi použité tranzistory. Také zamýšlím použít lehce predimenzované tranzistory.

        Dekuji za odpověď,
        Michal Bureš

  43. Milan napsal:

    Zdravím. Bude dělat sitonu celkově nějaký problém, když na něho připojím menší příkon, než je výkon spirály? Zatím 5 poly panelu, 150V , 1385wp, spirála suchá dražice 2200kw. Lepím to v rámci fin. možností, takže jestli je lepší počkat a nebo už to můžu připojit na těch 5 a pojede to i s omezeným výkonem, daným panely? Jestli to teda někdo zkoušel, jak se siton chová při takové konfiguraci. Dík za info.

  44. PAvol FIlek napsal:

    Zdravim, ak pouzijem ako vstup 240 V LFP baterku, ktoru
    budem nabijat vlastnym MPPT, je mozne na taku baterku
    napojit niekolko vasich menicov napr. pre 2 bojlery pre mna
    a 3 bojlery pre susedov, ak tam budem tlacit cez moj MPPT
    8000 – 12000 W ?

    • Tom napsal:

      Těžko říct jak by se to chovalo, je to určené pro FV panely (měkký zdroj proudu). Musel byste vyzkoušet.

  45. Stepan napsal:

    Dobry den,
    premyslim o koupi panelu 545Wp, pisete ze napeti je idealne mit mezi 220-250 (aby to bylo ok pro topne teleso). Jestli chapu spravne tak tento panel https://www.solsol.cz/sites/default/files/produktove-listy/cs-datasheet-hiku6_cs6w-ms_v1.4_cz_solsol_vz.pdf ma 41.5 – takze max 6 kusu = 249V je to ok nebo uz to je na hrane a lepe najit kombinaci neceho co vyjde nize ? Diky

    • Stepan napsal:

      Tak jeste doplnim, sehnat dnes „jen“ 250-300Wp panely ktere se daji nejak poskladat idealne pri poctu 8ks (protoze spousta dodavatelu panelu uvadni jako minimalni odber 8ks) je docela problem. Nasel jsem nejake 370Wp ktere maji v 8ks v pohode napeti na prazdno (vejdu se do 400V maxima), jenze je tu dalsi problem – penly davaji vetsinou uz vice nez 10A, treba i 13A. Vyssi provozni napeti vyresim na miru udelanym topnym telesem na cca 270-280V ovsem co s tim proudem ? Koukal jsem do schematu ze mosfety maji 600V/53A je nutne pouzit silnejsi ? Pripadne mozna vymenit D1 za 20-30A ? Samozrejme zlepsit chlazeni mosfetu. Je to reseni nebo je limit jeste nekde jinde. Diky

      • Tom napsal:

        Výkonnější panely je dnes lepší skládat na 6ks. Max proud přes měnič je dán topným tělesem a omezovačem měniče. Dioda na vstupu fotovoltaiky je jen ochrana proti přepólování za normálního stavu přes ní nic neteče a vydrží trvale 15A. Mosfety mají 53A jen při velmi malém napětí cca 12V.
        Při napětí FV 250V je na tranzistoru 125V a proud při dané frekvenci spínaní je max. cca 9-10A – hledejte v datasheetu graf Safe Operating Area.

        • Stepan napsal:

          Diky, upnul jsem se na myslenku vyuzit maximum co ty panely daj, ale koukam na ty datasheety a on je docela problem sehnat FET kterej bude bezet safe na vetsich proudech… predpokladam ze jedine rozumne reseni by bylo jich tam dat vic a otevirat je postupne, nebo paraelne aby se rozlozila proudova zatez (nevim co je dobry design nemam na to znalosti). Chtelo by to nejaky update na aktualni panely, kdyz koupim ten batch 8 panelu prijde mi blby nechat 2 x let bez zateze a pak az to budu rozsirovat tak budou mit jine parametry nez ty ostatni 🙁 No nejak to dopadne, diky za komenty a za to ze jste si svuj design nenechal pro sebe.

          • Tom napsal:

            Ano, pro větší proudy se pak dávají tranzistory paralelně. Pak je potřeba dát i silnější budiče aby stačily rychle nabíjet kapacity GATE, ale to je spíše problém vyšších frekvencí spínaní.

  46. Jirka Fr. napsal:

    Dobrý den,
    je prosím reálná aplikace, kdy přivedu na vstup 230Vstř (+můstek+filtrace) a řídit výkon na výstupu například napětím 0-10V nebo povelem přes RS485 dle potřeby vytěžování do bojleru. Chtěl bych toto použít pro vytěžování přebytků z FVE. Na dalších 7 panelů již nemám vhodné místo. Děkuji

    • Tom napsal:

      Není to stavěné pro tvrdý zdroj napětí, jen pro FV panely. Pro vaši aplikaci by to chtělo spíše nějaký triakový regulátor nebo přímo výtěžovač pro fotovoltaiku.

      • Jirka Fr. napsal:

        Děkuji za odpověď, triakový regulátor nepůjde plynule s výkonem. Vytěžovač Wattrouter i Greenbono je zdroj problémů se sítí. Z tohoto důvodu se mi velmi líbí Vaše aplikace, poněvadž vstupní část SITONu by ovlivňovala sít mnohem méně než fázové řízení nebo vynechávání period jako u vytěžovačů.

  47. Ashley napsal:

    Dobry den, da se koupit bud hotovy nebo jako stavebnice? 🙂 Diky!

  48. Luboš napsal:

    Dobrý den, mám 4x mono-FV panel 525Wp, který dle dokumentace dává na prázdno (Voc) 48,86V. Při zátěži (Vmp) 40,36V. A proud (Isc) 13,69A. Chtěl bych na ně napojit 2kW bojler přes váš SITON210. Zvládne to z pohledu proudu?
    Podle Ohmova zákona si myslím, že topná spirála má odpor tak 27Ohm
    P=U*I, takže I= 2000W/230V=8,7A.
    R=U/I, takže 230V/8,7A=26,5Ohm

    Tedy při napětí panelů při zátěži 4 x 40,36V = 161V, by měl být proud U/R tedy 161/27 = 6A
    Výkon panelů by pak byl 161V * 6 = 966W. Což je slabá polovina jejich dostupného výkonu. Když bych dal topné těleso 2200W, tak už bych se dostal k 1500W panelů, ale proud už by byl někde 9,6A. Což už je asi mezní hodnota.
    Nebo co bych měl udělat jinak, abych výkon panelů plně využil?
    Jsem laik, tak se omluvám za asi banální otázku. Děkuji

    Pozn. nějak jsem nedohledal sekci Download. Dle technických údajů a schímatu zapojení se mi zdí, že SITON210 potřebuje ještě externí napájení 12V – je to tak??

  49. jirka napsal:

    Zápasil jsem týdny s oživením měniče, než jsem se dočetl, že budiče IR2104 z AE jsou fejky a jde zřejmě o preznačné IR 2103 s jiným funkcemi vstupů. Druhá várka z AE dooadla stejně, v GME, kde meli na skladě poslední kusy mi nauctovali IR2104 ale dodali nejaké levnější PWM měniče UCxxxx, naštěstí jsem omylem objednal na AW ještě jednu sadu 5ks IR 2104, ale omylem v SMD provedeni. Misto IR2104 byly doruceny nějaké eg2104s coz je ekvivalent IR2104 a ty mi konecne funguji (pouzita deska plošných spojů redukce ze SOT08 na DIL08).

    CZK 48.64 10%OFF | 5PCS IR2104SPBF IR2104S MOSFET/IGBT driver SOP8 Package new original
    https://a.aliexpress.com/_mrXmGgK

    • Jarda P napsal:

      Moc děkuji za postřeh ušetřil jste mě hodiny práce, měl jsem úplně stejný problém. Myslím ,že prodejci na AE to ani neví, měl jsem tři různé prodejce ,
      už jsem chtěl projekt odložit. Nakonec jsem vyřešil jak píšete akorát jsem objednal z TME
      Jen pro zajímavost
      https://www.elektrolab.eu/blog/ako-je-to-s-originalitou-integrovaeho-obvodu-ir2104

      Jinak jsem zkoušel a v zapojení jako IC2103 funguje moc nechápu že někomu stalo za to to šidit, snad chci věřit že to je chyba výroby.

    • Jirka napsal:

      první testy s 4, 6 a 7 300W panely, pozdní srpnové odpoledne, jasno.

      4×300 https://youtu.be/UbIszTfllb4
      6×300 https://youtu.be/cwC9lJzYQxs
      7×300 https://youtu.be/MTfk8urzs7Y (skoro půl šesté tj. osvit pod hodně ostrým úhlem)

      zatím vše drží , chladič studený, použity tranzistory z RS components
      ON Semiconductor NTHL067N65S3H Sklad č. RS:221-6714
      baleno po 2ks, cena za 4ks + poštovné z GB (za 2 dny přivezlo UPS) necelých 1300,-Kč, je nutno mít IČO nebo znát někoho s IČO.
      Na první pohled fejkový 3. elektrolyt 470u/470V z AE (podezřele nízká hmotnost) zatím nestřelil, ostatní dva se zdají být od počátku OK.

  50. Milan napsal:

    Zdravím, taková otázka: Máte měnič pořád zapnutý, nebo ho ( když už není osvit ) na noc vypínáte a jak? Jde o to, že když třeba ubude teplé vody a sepne termostat, tak měnič začne hledat mppt a lítá to nahoru, dolů jak hledá bod. Jde mi o životnost měniče atd. Zkoušeli jste někdo dávat na výstup sitonu mechanickou spínací časovou zásuvku? Nebo to neřešit? Dík za názory.

    • jirka napsal:

      Máš tam blokovací vstup Enable, muzes tim Siton uspat.

      Ja to zatim dělám ručně (jedu 3. den) , ale asi nasadim soumrakovy spínač, protoze jedu ostrov s napajenim sitonu z FV, a za šera se napájecí měnič při zátěži boilerem vypíná a restartuje tak opakovane siton.

  51. Milda napsal:

    Dobrý den,
    používáte optimizéry u panelů? Jde mi o to, že část stringu, v kterém chci mít 8 ks panelů bude v přechodnou dobu částečně zastíněna jedním stromem. Vždy tak dva max. tři panely. Pokaždé jiný panel podle denní doby a polohy slunce. Pokud bych použil optimizér, tak bych panel přemostil a mohl odebírat max proud ze zbývajících nezastíněných panelů při nižším napětí. Je moje úvaha správná?

    • Milda napsal:

      A ješte se chci zeptat, zda máte v systému v řazenu přepěťovou ochranu. Tedy mezi panely a vnitřní instalací v domě.

      • jirka napsal:

        Ano mam od panelů 2x Dc Jistič 16A (odpínač), 2x drzak pojistek s 12A pojistkami oboje pro kazdy pol v sérii a pak přepěťovou ochranu, ta by měla pri prepeti spalit pojistky. Teprve od prepetovky vede kabel cyky 2x4mm do baráku .

    • jirka napsal:

      Levněji vyjde shodit strom, než tam cpát 8 optimizerů.

      • Milda napsal:

        Pokud ten strom na sobě nemá napsáno, že je státem chráněný. Více jak sto let stará lípa.

  52. Michal Dudka napsal:

    Není vstupní kapacita 3x470uF na 50Hz málo ? Pokud počítám dobře tak při 7mi panelech je napětí na kondenzátorech cca 210V a při 2kW tělese je odpor zátěže cca 26Ohm a proud cca 8A. Při střídě řekněme 75% je můstek sepnutý 7.5ms a pokles napětí na kondenzátorech je tedy dU=I*dt/C=42V. Podle toho by při takových výkonech byl pracovní bod panelů velkou část cyklu mimo optimum.

    • Michal Dudka napsal:

      Oprava, zapomněl jsem započítat proud z panelů, při 75% bude cca 6A a zvlnění tedy bude v tomto případě as 10V. Takže „nejkritičtější“ asi bude při střídě 50% (20V).

  53. PetrN. napsal:

    Slunečný den všem! 😉
    SITON 210 mám koupený už asi před dvěma léty jakožto oživenou desku přímo od autora. Teprve letos jsem se dostal k instalací panelů mimo stávající FV… Prozatím 2x 4 amorfy 110W, celkem 340V, max 2,2A. Dle statistik to dávalo zatím nejvíc 850W max, ale odpoledne je voda 62. Teda byla.
    Asi po 3 týdnech se prorazily T3 a T4… 🙁 Zrovna, když po tom hnusném počasí začalo rozumně svítit.
    Nejsem úplně mimo, ale sám nedokážu zanalyzovat, proč se tak stalo zrovna u T3 a T4. Pomohl by někdo?
    Připojeno v síti NT se dvěma stykači (podotýkám bez mechanického blokování!) s pomocným relé, abych si mohl dálkově přepnout, pokud svítí. Na 99,9% se to stalo právě v době sepnutí nízkeho tarifu, tudíž stykače šly do stavu ohřevu ze sítě…
    A druhý dotaz – chci objednat 4x STW45NM60 N MOSFET 600V/45A/417W/11mohm TO247AC v Hadexu. Mělo by to být v pořádku – je tak?
    Díky a ať to svítí….

  54. Milan napsal:

    Na Hadexu jsem ty mosfety už nenašel. Celkově je to ze součástkami ( a nejenom u nás v ČR) totální katastrofa. Mě se podařilo sehnat kvalitní kondenzátory 470uf/450V z Polska za 180Kč, u nás je to zlodějina a výběr taky na nic. A ty klasické prověřené mosfety (WMJ, FCA atd. ) nejsou nikde. FCA47N60 mají na Mouseru, ale nevím jak je to s dopravou. Prý je třeba, aby náhrady nebyly nějak rychlé, pak je potřeba změnit buzení. Po zhlédnuti té Safe operating area různých mosfetu v tom mám ještě větší guláš. Tady je to jakž takž vysvětleno ( https://www.homemade-circuits.com/understanding-mosfet-safe-operating-area-or-soa/ ) ale stejně……

  55. jirka napsal:

    Podivej se na RS components. Do 3 dnu mas trandy doma.
    ON Semiconductor NTHL067N65S3H
    Sklad č. RS: 2216714
    Množství: 4

    Za cca 1300Kc vcetne postovneho a DPH.

    Uz na ne jedu od půlky srpna https://emoncms.org/dashboard/view?id=62836 . Do Emonmcs loguji pomoci male esp01.

  56. Peter napsal:

    Zdar
    mam paneli
    Pmax: 535W
    Vmp: 40,94V
    IMP: 13.07 A
    Voc 49.54V
    Isc: 13,83A
    maximum systém voltage : 1500 VDC
    zapojených mam 5 ks ešte mam jeden v rezerve . Mohol by som ho ešte použiť ? tiež mam otázku ohľadne tých Mosfetov mam tam WMJ53N60. Bude lepšie dať výkonnejšie
    STW88N65M5 MOSFET, N CH, 650V, 84A, 0R024, TO-247-3 85412900 ? bojler mam Dražice 140 L teleso 2000kw . testujem to už týždeň nejdem sa dostať z výkonom nad 1000 W napriek celkom slnečného počasia

    • Milan napsal:

      Určitě bych připojil i ten 6 zvedne se ti výkon. Akorát nevím jestli se sitonu bude líbit ten proud při plném výkonu. Ty mosfety bych nechal, jsou prověřené a dobré, bohužel už nejdou nikde sehnat.

    • Lukáš napsal:

      Ahoj,
      zatiaľ to celé iba študujem ale skúsim si urobiť na tvojom príklade skúšku správnosti.
      Ak máš 5 panelov tak v ideálnych podmienkach je na paneloch potenciál:
      204V, 13,07A = 2675W (ideál)
      Máš tam 2kW/230V = 26,5Ω teleso, čo teda pri tvojom ideále dá iba 1580W.
      Neviem zhodnotiť ako veľmi sa líši reálny výkon od vypočítaného vzhľadom na zatienenie, sklon, oblaky a neviem aké všetky negatíva ale predpokladám, že ak z 1,5kW ideál robíš 1kw reálne tak to asi nie je také zlé a ani mimo očakávania, či?…to by už mal potvrdiť niekto iný.
      Ja by som odvážne poveda0l, že buchni tam do série ďalší panel.
      Myslím že by to potom bolo takto s tými 6 panelmi:
      245V, 13,07A = 3,2kW
      s tým 26,5Ω (2kW) telesom by si dosiahol 2,2kW, ALE bol by si na 9,29A čo je už za odporúčaným dlhodobým zaťažením 8-9A (áno viem že by sa to asi nedosahovalo stále ale tak dimenzujeme konzervatívne).
      Preto by som možno pri 6 paneloch použil 1,8kW teleso s 29,4Ω pri ktorom by si dosahoval 2,0kW ale s preťažením telesa o 15,6V…čo asi nevadí, či?
      Neviem, mohol by sa vyjadriť niekto kompetentnejší.
      Možno sa dá použiť aj to 26,5Ω (2kW) teleso a nastaviť max výkon na sitone, len to už neviem ako presne funguje tá regulácia.
      Či obmedzuje výkon moduláciou sínusu alebo znižuje napätie…to je to čo by som bol rád ak by niekto dovysvetlil.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *