Původně jsem uvažoval se solárním termickým ohřevem dražického bojleru 300l. Bojler je určený k solárním kolektorům a má dva samostatné trubkové výměníky. Já je mám spojené do série a připojené přes čerpadlo a řídicí jednotku k automatickému kotli na uhlí. Takto je bojler ohříván během topné sezony, ale v létě je nevyužitý.
Za bojlerem 300l je v sérii ještě další starší bojler 200l na noční proud. Takže studená voda se nejprve ohřívá v bojleru 300l ohřátá jde do bojleru 200l kde se případně dohřeje na 60°C a pak už jde do rozvodu domu.
Zvažoval jsem tedy, že spodní výměník použiji pro solární kolektory. Kolektory jsem chtěl mít umístěné na ploché střeše hospodářské budovy což je nejblíž ke kotelně kde je umístěn bojler, protože ze střechy domů nemám do kotelny vhodnou stoupačku. Problémem ale byla trasa z hospodářské budovy, která by musela vést kousek pod chodníkem a její délka až k bojleru okolo 22m. Tam už mi vycházely docela tlusté nerezové vlnovcové trubky a na to navazující silnější čerpadlo, více solární kapaliny, tlustší izolace potrubí.
Proto jsem se rozhodl pro fotovoltaický ohřev, kabelům je jedno jak vedou. Jediné co jsem musel zvážit, jestli se mi na střechu hospodářské budovy vejde všech osm panelů, tak aby si navzájem nestínily.
Mám celkem 8 panelů BENQ 255Wp. Panely jsou na hliníkové podpěrné konstrukci vždy po čtyřech ve dvou řadách.
Do střechy je konstrukce ukotvená pomocí kombinovaných nerez šroubů, pak přes středící kotevní podložky k solárním profilům. Na solární profily jsou přimontovány přizvedávací trojúhelníky z L 40x40x5 mm a na nich opět solární profily. K solárním profilům už jsou uchycené FV panely pomocí příchytek. U trojúhelníku je ještě navíc zezadu provedeno zavětrování plocháčem 30×5 mm. Všechen spojovací materiál je nerez.
Elektrické propojení panelu je do série. Ze střechy do kotelny je propojení solárním kabelem 6mm2. Do bojleru jsem instaloval topné těleso s termostatem na 230V/ 2000W. Pro těleso je na bojleru v polovině výšky závitová příruba 6/4“. Topná vložka je Eliko GRBT 2000W; 230V
Ze sériově spojených panelů dostávám teoreticky při nejvyšším výkonu napětí 246V a proud 8,8A, takže topné těleso by mohlo být připojeno přímo na panely, ale to jen do prvního rozepnutí termostatu v tělese, který by nastalým obloukem okamžitě uhořel. Proto je potřeba ze stejnosměrného napětí vyrobit střídavé vhodným měničem. Dále je důležité, aby měnič uměl omezovat zátěž podle momentálního svitu slunce a výkonu FV panelů. Pokud by měnič tuto funkce neměl účinnost při nižším svitu slunce by byla velmi špatná, protože by zatížení FV panelů byla mimo jejich momentální max. bod. Já jsem si měnič navrhl na základě Arduina, které neustále vyhledává maximální výkon FV pole (MPPT) a upravuje podle toho střídu výstupního výkonového můstku do kterého je zapojené topné těleso.
Tady je odkaz aktuálního provozu ohřevu: http://46.174.61.40/emoncms/eemon
Fotky:
Pingback: Fotovoltaický MPPT měnič pro bojler | TN Web
„Tam už mi vycházely docela tlusté nerezové vlnovcové trubky“ Zakladem je použít měděné rovné trubky s minimem zalomení. Potom nebudete muset mít silné čepradlo a ani moc kapaliny, protoze nebudete muset dávat coulové potrubí. Já ohřívám vodu 6-10W čerpadlem (dle hustoty kapaliny mění výkon) a mám mezi pojlerem a kolektorem 12-15m trubek.
Pingback: Fotovoltaický MPPT měnič pro ohřev vody SITON 210 | TN Web
Napadlo mě jenom jestli by se to dalo použít k vytápění menší dílny.
Moje myšlenka je myšlená, tak že by jste měl v dílně pokojový termostat jako například je Auraton…apod. a jestli to funguje i v zimě (záleží dle použitých solárních článků), tak by šlo s tím i vytápět dílnu popřípadě menší domácnost.
Akorát by bylo potřeba udělat menší solární elektrárnu s baterii a střídačem cca 500W pro oběhové čerpadlo.
Takže mě napadá že by museli být aspoň dva výstupní porty jeden pro řízení stykače (aby se seplo čerpalo po nahřátí vody v bojleru) a druhé vstup od pokojového termostatu.